Tráva roste až k moři recenze

První Černíkova knížka prozaická má zajímavost dvojího druhu. Shrnuje čtyři desítky krátkých uměleckých reportáží, které zazanamenávají jednak rozšíření žánrové palety současné české prózy, jednak imponují šíří obsahového záběru. Básník, jehož poetické vidění vykristalizovalo v několika předcházejících sbírkách, přistupuje k samozřejmým a opomíjeným věcem naší každodennosti a jednotlivé dílčí postřehy, ztvárněné v básnivých a hutných zkratkách, spojuje autorským směřováním k důvěrnému a lidsky smysluplnému osvojení i té nejmenší částečky světa.... celý text