Starý kalendář recenze

Starý kalendář je vzpomínkou Karla Erbana (1901-1982) na dětství prožité v podkrkonošském Studenci u Horek na počátku dnes již minulého století. Před našimi smysly vyvstává barokně oduševnělá krajina chudého venkova v proměnách ročních dob, světla a stínu, dávno zapomenutých barev, zvuků, vůní a chutí. Lidé jsou sošní, ale prostí a křehcí, jakoby vyřezaní z lipového dřeva lidovým betlemářem. Rytmus církevního roku se tu podivuhodně prolíná s přírodními rytmy podhorské krajiny a spoluurčuje tep každodenních radostí i starostí, zábavy i práce. Dětství a očekávání, naplnění a stáří, Ukřižování, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení - nic není samozřejmé, vše je zahaleno šerosvitem tajemství, vědomím posvátna, a proklínáním skutečnosti a snění. Dětské okouzlení a závrať z tohoto nekonečného koloběhu se však znovu a znovu mísí s hořkostí a steskem nad nevratností běhu času a nenadálou proměnou doby. Zůstává jen veliká pokora a víra ve smysluplnost životní cesty. Starý kalendář nás tak silou prožitku, patosem výrazu a hloubkou duchovního zázemí nutí k zamyšlení, co vlastně naplňuje a skládá kalendáře našich životů na přelomu tisíciletí.... celý text