Ostrov trosečníků recenze

Proletět se balónem a ze závratné výšky pozorovat svět, žasnout nad tím, že věci, které se ze země zdají být obrovské, vypadají z té výšky jako krabičky od zápalek, a z hloubky pod sebou prožívat šimrání v břiše, je snem snad všech kluků a holek a možná i každého správného "dospěláka". Není proto divu, že když jednoho dne přistály na hřišti za Vojtovým domem dva pestrobarevné balóny, Vojta ani jeho spolužáci neodolali. Hbitě naskákali do proutěných košů a oddali se snům o tom, jaké by to bylo, kdyby se doopravdy vznesli nad město... Někdy může být od snů ke skutečnosti jenom krůček. Znenadání se zvedl vítr a obloha potemněla, s koši to zalomcovalo a balóny se odpoutaly od země. Vydaly se vzhůru, vystoupaly nad domy a vítr je odnášel neznámo kam. Děti propadly panice... To ovšem ještě netušily, že se už druhý den ráno probudí na pláži neznámého ostrova, kde kromě nich nebude živáčka. Dvanáct dětí se tak rázem ocitá uprostřed dobrodružství, které má prověřit jejich schopnosti a naučit je tomu, jak mají lidé na ostrově, a nejen na něm, spolu vycházet. Jak jsme se o tom všem dozvěděli? No přece díky Vojtovi a jeho deníku, do kterého pečlivě zaznamenal všechny důležité události. Prostřednictvím jeho poznámek se můžete do víru dobrodružství přenést i vy.... celý text