Jedu na Ukrajinu recenze

V létě 2006 se dvě kamarádky vypravily na Ukrajinu. Vyrazily osobním automobilem, který po celou cestu familiérně oslovují Audinko, a také přibírají pohanskou bohyni Kotys, jež je zvolena patronkou této cesty do neznámých krajů. Záměr poznat velký kus Ukrajiny se daří naplnit, stejně jako je úspěšné hledání kořenů autorky, jejích rodinných vazeb i osobního prožitku. Kamarádka Vanda je svébytná osobnost a šťavnatě komentuje kde co, čímž i ty banální postřehy povyšuje do humorných sfér. Děje se mnohem víc, než se dalo tušit a množí se takzvané náhody. Co dvě Češky během několika málo dnů na Ukrajině prožívají, nese pečeť vřelosti a vroucnosti, obdobně jako je tomu i v přístupu většiny tamních lidí k nim.... celý text