Fantagor, aneb, Bláznova píseň recenze

První československý román ilustrovavý igelitovými básněmi. Každého, kdo vezme tuto knihu do ruky, zcela pochopitelně napadne otázka: co je fantagor? Nebo snad kdo je fantagor? Bylo by bláhové prozrazovat tajemství čtenáři hned na záločce knihy - ostatně z odpovědí by stejně nebyl moudrý, neboť záhada zvaná fantagor se vyjeví - možná pouze v matném přísvitu - teprve při čtení celého textu. Fantagor je stejně neuchopitelný jako hrdina příběhu, démonický básník Ladislav S., o němž vypovídá jeho nejbližší přítel. Prolétá životem jako vlasatice a zanechává za sebou desítky básní, příběhů i lásek: ano, fantagor je i tajemno lásky, která nejvíce uniká, jestliže se domníváme, že užuž ji máme pevně ve svém objetí. Ladislav S. přitahuje ty nejroztodivnější situace, připomíná nám postavu Bláznivého Petříčka ze slavného filmu Jean-Luc Godarda ze 60.let, od nichž se časově také děj odvíjí. Láska, poezie a smrt jako by šly v Ladislavově osudu ruku v ruce - jako nepolapitelné sudičky, z jejichž vůle se všechny kolize básníkova života zauzlují. Román je vystavěn na principu prozaické koláže, odboček a četných ilustrací (textových i obrazových), jak je známe z díla Kurta Vonnaguta či dávných klasiků Laurence Sterna. Ironie, šarm, ale i napětí a nostalgie jsou hlavními tóninami, v nichž je tato skladba o výjimečném lidském osudu komponována.... celý text