Zátěž pečovatele - odborná recenze

recenze

Na základě demografických ukazatelů sledujeme v posledních letech významný trend, kterým je stárnutí populace. Tento jev zasahuje různou měrou všechny státy světa a stává se tak díky svým, zejména socioekonomickým, dopadům stále diskutovanějším problémem. S ohledem na narůstající požadavky rozvoje zdravotních služeb v oblasti péče o dlouhodobě a nevyléčitelně nemocné je třeba věnovat pozornost nejen zainteresovaným zdravotnickým a sociálním pracovníkům, ale právě i osobám pečujícím v domácím prostředí. Nejčastěji se stává pečovatelem některý z rodinných příslušníků (partner, děti, vnoučata,..). Téměř vždy je však osoba pečující v daných podmínkách laikem a je třeba jí zajistit předpoklady, aby mohla zvládnout tak náročný úkol. Vzhledem k současné podobě zdravotně-sociální politiky, není tento úkol pro osoby pečující nikterak jednoduchý. Není tak jistě náhodou, že se autorka R. Kurucová věnuje právě „Zátěži pečovatele“, která je vzhledem k chybějícím edukačním programům tématem více než aktuálním.

V úvodní části se autorka zabývá funkcí rodiny v péči o nevyléčitelně nemocné, definuje roli a úlohu pečovatele a především se snaží poukázat na to, že i přes veškerá pozitiva, která tento způsob péče pro pacienta představuje, může zároveň znamenat pro zbývající členy rodiny a pečující osoby nepředstavitelnou zátěž.

Zátěž pečovatele v péči o dlouhodobě a nevyléčitelně nemocné je oblastí velmi často, z hlediska potřeb pečujících, opomíjenou. V kontextu nepřetržitého poskytovaní péče je pak dříve či později doprovázena fyzickými, psychickými, finančními, sociálními nebo spirituálními dopady. Na základě práce s odbornou literaturou autorka popisuje současné nástroje k hodnocení a posouzení zátěže. Při realizaci vlastního výzkumu věnuje podrobněji pozornost hodnocení a dosažení optimální úrovně kvality života pečovatelů. Výsledkem je zmapování jednotlivých oblastí života pečovatele, které jsou nejvíce ovlivněny. Vedle vysoké míry fyzické zátěže se jedná také o emocionální zátěž a ekonomické důsledky, které mohou mít vážné dopady na finanční situaci celé rodiny.

Za nejvíce přínosnou pro „laické“ pečující pokládám kapitolu „péče o pečovatele a ostatní členy rodiny“ spolu s výsledky intervenční studie, zaměřené na hodnocení připravenosti primárních pečovatelů na poskytování péče, životní optimismus, sociální oporu a zátěž, která tuto oblast doprovází. Praktické jsou zejména edukační listy v podobě desatera v péči o sebe, emocionální opory příbuznému, v péči o obtěžující symptomy pacienta (bolest, dušnost, nauzea a zvracení, únava, zácpa). Jedná se v podstatě o jednoduchý, avšak dobře propracovaný návod jak roli pečovatele zvládat.

Pro odborníky z řad zdravotnických pracovníků je pak velmi přínosné propojení zátěže pečovatele s ošetřovatelskými diagnózami (Taxonomie II Nanda I), které vstupují do popředí
v jednotlivých fázích pacientova onemocnění. Také popis metodologie a výsledků vlastního výzkumu dává zdravotníkům záruku toho, že autorka postupovala v jednotlivých krocích správně a uvedené výsledky lze tak považovat za validní. Oceňuji také práci se zahraničními studiemi a pravidelnou komparaci vlastních závěrů s výsledky výzkumů dalších autorů.

Předložená publikace najde vzhledem k formě, jakou je psaná, své příznivce nejen mezi odbornou veřejností, ale bezpochyby právě i mezi laickými pečovateli, jimž dává možnost získat potřebné informace a návod, jak se se svou rolí identifikovat a zvládnout období, po které budou o své blízké pečovat.

Komentáře (0)