Volání divočiny

recenze

Volání divočiny (1957) 5 z 5 / Makiii186
Volání divočiny

Tato knížka se dělí na dva příběhy : Volání divočiny a Povídky z Aljašky.

Volání divočiny je o psovi, který se jmenuje Buck. Je to kříženec bernardýna a skotského ovčáka. Tento pes zažívá krušné, ale i radostné chvilky. Příběhy se odehrávají převážně v lesích a v mrazu na Aljašce.

Povídky z Aljašky popisují jak rozdělat oheň, mít důvěru a další příběhy. Volání divočiny mě více nadchlo. Bylo to zajímavé, smutné ale i radostné než Povídky z Aljašky.

V této knize je hlavní postavou pes, který mě ohromil svoji statečností, chytrostí a silou. Tato knížka se mi dobře četla. Tuto knihu bych doporučila čtenářům, kteří mají rádi dobrodružné příběhy. Věk čtenářů může být ledajaký. Je to silný, emotivní příběh s krásným koncem. Rozhodně stojí za přečtení. Od této knihy jsem neočekávala tak dramatický příběh. Určitě se budu k této knize vracet. Spisovatel Jack London ji velmi dobře napsal. I když je kniha už dříve vydaná, stále se čte. Je známá po celém světě. Knížka má 227 stran. Byla dokonce i zfilmována.

Ohodnotila bych tuto knihu plným počtem bodů !!!!!!!!!!!!!!!!

Komentáře (0)

Přidat komentář