Takové lidi je třeba hlídat

recenze

Nezlomený vězeň totalit (2014) / kadas
Nezlomený vězeň totalit

Zdeněk Geist ml. zpracoval do knižní podoby životopis svého dědečka Bohumila Geista s názvem Nezlomený vězeň totalit. V prosinci loňského roku vydalo publikaci, s podtitulem Životní příběh četnického strážmistra, jihlavské nakladatelství Parola. Na tom by nebylo nic mimořádného. Genealogie a hledání předků je i díky televiznímu seriálu v kurzu. Kdyby …

Životní příběh Bohumila Geista nebyl plný zvratů. Radostných i černých. Za napsání poutavé knihy proto určitě stál. Jeho vnukovi se ale podařilo něco mimořádného. Díky rodinnému archivu (a dalším pramenům) dokládá v publikaci kopiemi dokumentů jak ty radostné události (ty méně), tak ty černé. Rázem tak jeho práce není obyčejným vyprávěním o dědečkovi, byť nevšedním, ale zrcadlem hodně pokřivených nedávných dějin.

Pro nezasvěcené postupně: Bohumil Geist se narodil v roce 1900 ve Studené, v 17 letech již musel bojovat na italské frontě světové války. První republiku prožil jako strážce zákona (četník) na Slovensku. Po vzniku Slovenského štátu přichází na četnickou stanici do Telče. Za protektorátu pomáhá rodinám vězněných a zapojuje se do odboje. Nemine ho uvěznění a dva roky v nacistických žalářích. Osvobození a návrat k původní profesi. Již ale není četníkem, ale příslušníkem Sboru národní bezpečnosti. V prvních letech po válce je to téměř stejné. Stane se členem Národního výboru v Telči. Přijde Vítězný únor. Již 29. 2. 1948 ho čeká domovní prohlídka, pak zatčení a uvěznění. Pro změnu v komunistickém vězení.
Za spolčení s jinými osobami z řad vedoucích funkcionářů ze strany nár. soc. k úkladům o republiku 21. ledna (!) 1948 …

Návrat a život v éře posudků a kádrového hodnocení … Tady se kniha stává výjimečnou. Čtenář se na kvalitních kopiích může seznámit jak s prezenční listinou schůze Národního výboru v Telči z 9. ledna 1946, tak s částí soupisu nespolehlivých osob v obci Telč, který vypracoval Národní výbor 14. 4. 1948. A s řečí posudků, „…pokud je nám známo,
svoje reakční předúnorové smýšlení nezměnil. Takové lidi je třeba hlídat... (výbor KSČ v Telči, 31. 7. 1950); … pokud brojíte proti postupu orgánů MNV v Telči …
(MNV v Telči, 25. 7. 1963)“.

Závěr?

Díky bádání řady historiků víme, co kdy podnikl Zachariáš z Hradce či Vilém Slavata. Těch, co mají odvahu se podívat na historii zcela nedávnou, ale mnoho není.
Nakonec i dokumentů o těch prvních lze nalézt docela hodně. Naopak ty, které nashromáždil Zdeněk Geist, jsou ojedinělé a většinou nedostupné, pokud se nezachovaly v rodinných archivech. Skartace za Zachariáše z Hradce byl pojem neznámý … /z/

Komentáře (0)

Přidat komentář