Svět Hyperionu a Endymionu

recenze

Kantos Hyperionu

Přestože se jedná o starší dílo, které bylo vydáno v roce 1989, je Kantos Hyperionu po zásluze na předních příčkách sci-fi knih. I dnes se jedná o čtivou sérii, a to i pro čtenáře, kteří se vyhýbají starším sci-fi, protože jejich styl psaní je pro ně nesrozumitelný nebo zastaralý. Pokud by se dal Hyperion k něčemu přirovnat, tak nejlépe k Duně Franka Herberta, který má svůj svět, stejně jako Simmons, stejně dobře propracovaný.

Kantos Hyperionu se dělí na dvě těsně provázaná díla – Hyperion a Pád Hyperionu. Po těchto dvou knihách pak Simmons volně navázal další sérií Endymion, která se také dělí na dva romány – Endymion a Vzestup Endymionu. Po přečtení první série není nutné pokračovat ve čtení i té druhé, protože příběh je v Pádu Hyperionu dostatečně uzavřený, ale přečtením obou sérií budete mít ucelenější přehled o Simmonsově vytvořeném vesmíru, což i přes slabší děj románu Endymion stojí za přečtení.

Hyperion

Hyperion by se dal nazvat scifistickým Dekameronem. Jedná se o soubor šesti povídek, které si vzájemně vypráví poutníci za Štírem – za entitou, kterou někteří považují za boha či posla bohů, jiní za živoucí noční můru. Každý z těchto poutníků je nějakým způsobem spojen svým osudem se Štírem. Tato konkrétní pouť je výjimečná v tom, že je poslední možnou poutí před vypuknutím vesmírné války mezi Hegemonií (lidskými světy) a Vyvrženci (odpadlíky). Z toho důvodu bylo tentokrát věnováno mnoho úsilí, aby byla sestavena sedmičlenná výprava poutníků z těch, kteří mají nějaký zásadní vztah se Štírem, Hrobkami času nebo Hyperionem. Podle legendy Štír splní přání vždy jen jednomu ze skupiny poutníků, ostatní poutníky nabodne na trnový strom, kde pak trpí navěky.

Hyperion je jen jakousi předmluvou k Pádu Hyperionu, ale bez ní byste se v dalších knihách této série neorientovali, takže ji určitě nelze jen tak vynechat. Přestože se může na první pohled zdát minulost těchto několika poutníků jako bezvýznamná, někteří z nich vypráví příběhy, které měly a mají význam pro nadcházející vesmírnou válku, jejíž počátek se chystá u planety Hyperion ve chvíli, kdy se poutníci snaží svoji pouť dokončit.

K jednotlivým příběhům poutníků toho nelze moc prozradit, protože překvapivé zvraty jsou tím hlavním, co vás při jejich čtení upoutá. Každý příběh je něčím zajímavý, něčím odlišný, je jinak vyprávěn. Pouze u druhého příběhu jsem nabyl dojmu, že je tam jen do počtu, aby ve skupině poutníků byl i nějaký voják. Nakonec však i tento příběh hraje důležitou roli v Pádu Hyperionu. Ostatní příběhy začaly do sebe postupně zapadat a vytvářet ucelenou mozaiku, ale abyste mohli vidět ucelený obraz je potřeba si přečíst také Pád Hyperionu.

První příběh Hyperionu je vyprávěn chronologicky za pomoci deníku kněze, který byl vyslán na planetu Hyperion do vyhnanství za své prohřešky vůči katolické církvi. Je to příběh ne nepodobný misionářům, kteří v minulosti vstupovali na neznámá a neprobádaná území Země a objevovali tak nové národy.

Druhý příběh je o vojákovi, jež se zamiluje do ženy, která může být skutečná, nebo to může být pouhý přízrak. Jedná se o nejslabší příběh, kdy doufáte, že k pochopení jeho smyslu dospějete v nějakém dalším románu této série.

Třetí příběh je o básníkovi, který na Hyperionu přistál s prvními osadníky a o prvním ověřeném setkání lidí se Štírem. Příběh je zajímavý hlavně díky tomu, že popisuje počátky kolonizace planety Hyperion, objevení Hrobek času a potvrzení existence smrtonosného Štíra.

Čtvrtý příběh je tím nejdojemnějším, kdy se učencova dcera vydá na výzkum do Hrobek času na Hyperion a onemocní dosud neznámou chorobou. Tato nemoc pak jejich rodiče nutí k velkým obětem a nakonec stojí i za odhodláním jejího otce, vydat se na pouť za Štírem.

Pátý příběh je o detektivce, která se zamiluje do nesprávného muže. Díky tomuto příběhu se čtenář blíže seznámí s Technojádrem, společenstvím umělých inteligencí původně vytvořených lidmi, ale kteří se od své poddanosti lidem již před dávnou dobou osvobodili a v současnosti s nimi žijí v určitém druhu symbiózy.

Šestý příběh je o konzulovi, který učinil nezvratné rozhodnutí. V tomto příběhu se pro změnu dozvíme něco více o Vyvržencích, třetím nejmocnějším uskupením po Hegemonii a Technojádru, a o důvodech blížící se vesmírné války.

Kniha se dá považovat za povídkovou sbírku ze světa Hyperionu, kdy každý z příběhů vás vtáhne hlouběji do tohoto světa. I přes některé akčnější části vyprávění, jsou příběhy oproti následující knize velmi poklidné, a přestože se již v některých z nich objevují náznaky, že příběhy těchto poutníků mohou mít dalekosáhlé následky pro celou společnost, stále to je jen vyprávění jednotlivců, kteří se nezdají být pro zbytek lidstva nijak důležití.

Pád Hyperionu

Válka mezi lidstvem a Vyvrženci, kteří kdysi lidmi byli, ale vyvinuli se do tvorů více přizpůsobených k žití ve vesmíru bez gravitace, započala. Vůdci Hegemonie, společenství lidských světů, tuto válku vyprovokovali záměrně, přesvědčeni o své nepřemožitelnosti. Hned v prvních dnech bojů se začnou objevovat známky toho, že vyhrát válku nemusí být tak snadné, jak vojenské velení sebevědomě předem naplánovalo. Možná by to mohl být i začátek konce Hegemonie.

Mezitím na planetě Hyperion skupina poutníků ke Štírovi svádí svůj vlastní boj o přežití. Jejich nepřítelem může být Štír, ale také blížící se válka. A také někdo, kdo stojí za jednáním Štíra.

Pád Hyperionu začíná tam, kde skončilo vyprávění Hyperionu. Tentokrát se však již příběh nesoustředí pouze na poutníky za Štírem, ale také na to, co se děje ve zbytku vesmíru, kdy se zde v souboji střetávají tři mocnosti – Hegemonie, Vyvrženci a Technojádro. Tajemství těchto tří skupin se začne odhalovat postupně a až v závěru se vyjasní několik důležitých motivací těchto skupin sdílejících stejný vesmír. V Pádu Hyperionu je zodpovězeno mnoho otázek, které nebyly zodpovězeny v první knize. Také zde bude vysvětlen systém, jak a proč byla vybrána poslední skupina poutníků za Štírem. Každý z poutníků má v příběhu svou důležitou úlohu a je nejasné, kdo jim tuto úlohu určil. Přesto zde nejsou zodpovězeny všechny otázky. Zejména pro zjištění úlohy otce Durého a Lenara Hoyta je nutné přečíst si lehce navazující pokračování – Endymion. Přesto se dá Pád Hyperionu považovat za dostatečně ukončený příběh, kdy ty nejzásadnější otázky jsou dostatečně zodpovězeny.

Endymion

Hlavní postavou příběhu je Raul Endymion, který složí slib, že bude chráněncem Aeney, dvanáctileté dívky, dcery jednoho z poutníků ke Štírovi. Přestože se děj odehrává po více než 250 letech od událostí knihy Pád Hyperionu, setkáte se zde s některými postavami z předchozích knih. Většina z nich však v příběhu hraje vedlejší role.

Aenea je potomkem legendárních postav uvedených v Kantosu Hyperionu básníka Martina Silena, který za těch 250 let zlidověl. Podle tohoto díla má být nositelkou velkých změn, což se nelíbí katolické církvi Paxu, která díky zavedení kruciformu mezi svými věřícími téměř vymýtila smrt. Tato církev nepovažuje Aeneu za spasitelku lidstva, ale naopak ji prohlašuje za satanova vyslance Technojádra. Proto usilují o její zastavení. Aenea však má na své straně, kromě Raula Endymiona, i další spojence, kteří se jí před zajetím či smrtí snaží ochránit. Stejně jako v předchozích knihách Hyperion a Pád Hyperionu však za jednáním těchto jednotlivců a organizací stojí na obou stranách mocnější entity, které tahají za nitky. Aenea se tak se svými přáteli a ochránci vydává na pouť po jiných planetách, kdy je pro ně důležitý nejen cíl cesty, ale i samotné putování.

Endymion, je stejně jako Hyperion, pouze jakýmsi úvodem a předmluvou. Hlavní děj se začne odvíjet až ve Vzestupu Endymionu, a stejně jako Pád Hyperionu, pak tato kniha popisuje dalekosáhlé následky Aenina učení, který bude mít vliv pro celé lidstvo. Na rozdíl od Hyperionu není vyprávění o putování Raula Endymiona a Aeney tak zajímavé, a kdyby se Simmons rozhodl příběh knihy zúžit, spíše by to knize prospělo. Tento román slouží jako lehké propojení mezi sérií Hyperion a Endymion. Slabší zahájení série je však vynahrazeno později, v dalším pokračování.

Vzestup Endymionu, první část

Pokračování příběhu z knihy Endymion. Aenea, Ta jež učí, uspěla a dorazila do cíle svého putování. Po čtyřech letech od událostí předchozí knihy se však Aenea opět musí vydat na cestu, aby naplnila svůj osud. Musí opustit svůj bezpečný azyl a vydat se do vesmíru, kde na ni a její následovníky čekají nepřátelé – církev Paxu a Jádro.

Tato kniha je rozdělena do dvou částí, kdy celý příběh je dokončen ve třetí části, která je však obsažena až v pokračování Vzestupu Endymionu, druhá část. V první části putujeme s Raulem Endymionem přes různé planety řeky Tethys, obdobně jako tomu bylo v předchozím románu. Jeho úkolem je dostat se na planetu, kde byla ukryta konzulova loď a přiletět s ní na budhistickou planetu Ti'en Shan, kde se má setkat s Aeneou. V druhé části se pak Raul setká s Aeneou na Ti'en Shan, kde dojde k prvotnímu konfliktu mezi Aeneou a jejími úhlavními nepřáteli.

Vyprávění je zprvu stejně pomalé jako v Endymionu, ale zejména od druhé části, se již začnou popisovat události, které nemají vliv jen na Raula, Aeneu a jejich blízké okolí, ale začnou se více týkat celého vesmíru obydleného inteligentními bytostmi. Vypravěčem příběhu je i nadále Raul Endymion, kdy jím zůstane až do konce celého příběhu.

Vzestup Endymionu, druhá část

Třetí a poslední část Vzestupu Endymionu, jejíž děj byl v českém vydání nevhodně rozdělen do dvou knih, je plná akce. Příběh pokračuje tam, kde skončil první díl knihy (tedy druhá část), kdy hned na začátku dojde ke konečnému zúčtování s některými nepřáteli hlavních hrdinů. Aenea se svými bližními opustí Ti'en Shan a vydá se na konzulově lodi za svým osudem spasitelky lidstva.

Po každé dočtené kapitole jste tak napnuti, jak bude příběh pokračovat, že jen neradi budete knihu odkládat, dokud se nepročtete až na poslední stránku. V této závěrečné knize jsou nakonec vyjasněny a dořešeny všechny otázky, které ještě nebyly zodpovězeny v předchozích románech. Zejména se dozvíte, kde se nachází Jádro a kdo jsou medvědi, lvi a vlci. Také budou dokončeny osudy poutníků za Štírem i osudy Aeney a Raula Endymiona.

Už jen kvůli této poslední části knihy stojí za to přečíst si celý cyklus Endymionu a přetrpět ty méně záživné části příběhu, kde hrdinové jen putují odněkud někam. Po dočtení vyvstává otázka, zda Simmons názvem knihy nepomýšlel spíše na Vzestup Endymiona, tedy hlavího hrdiny, než stejnojménného města, podle kterého byl pojmenován.

Komentáře (0)