Šifra mistra Lisbeth

recenze

O této knize se v posledních měsících napsalo opravdu mnoho, mnozí ji zatracují jako naprosto zbytečné pokračování série od Stiega Larssona, zatímco druzí se již nemohli dočkat návratu Lisbeth a Mikaela.

Přiznám se, že jsem byl připravený se přidat do té víc cool skupiny, která o této knížce nemůže ani slyšet. V duchu jsem si připravoval věty jako „Nevím kdo byla ta super hackerka, ale Lisbeth to určitě nebyla“. Knihu jsem měl dlouhý půl rok ve své knihovně a furt jsem nedokázal sebrat dostatek energie, či spíše odvahy...

Lisbeth je pořád stejná drsňačka – jen tak se dostane do počítačů NSA, why not? Mikael zvažuje odchod z Milénia, když však ale dostane tip na další investigativní reportáž rozjíždí se klasické “Larssonovské“ vyšetřovní – Lisbeth pátrá, Michael Blomkvist pátrá a Jan Bublanski také pátrá.

Jak už jsme všichni zvyklí Lisbeth se chová jako Terminátor – všechny přepere a zabije. Místama její chování je až absurdní, i když ne tak absurdní jako u druhého dílu Milénia, ale přesto bych tuto knihu nedoporučil žádnému zarytému odpůrci feminismu.

Důležité je také zmínit je že v tomto dílu hrají velkou roli počítače(ještě větší než v předchozích dílech), takže pokud byste nejraději všechny ty internety zakázaly tak knihu raději ani neotvírejte.

David Lagercrantz se snaží co nejvíce napodobit styl psaní Stiega Larssona (v tom dobrém i v tom špatném) a do jisté míry se mu to daří. Postavy se povětšinou času chovají tak jako by je napsal sám Larsson.

Nemohu si pomoct, strašně moc rád bych na tuto knihu řekl hodně špatných věcí, jak je například špatné dojit každou knižní sérii, ale nejde to. Nejde to protože Lisbeth, Mikael, Milénium a Bublina jsou zpátky!

David Lagercrantz - Dívka v pavoučí síti 75%

P.S.: názorná ukázka z knihy: „Pak testovací počítač napadla speciálním fuzzerem a později doplnila betaatacker s debuggerem a blackboxem." Ne také tomu vůbec nerozumím.

Komentáře (0)