Recenze Z Čítarny-dobré knihy

recenze

Kam se na nás život hrabe (2012) / fof1

Kam se na nás život hrabe

Srpen 2012 / Miroslav Sígl

Nejlépe bude, jestliže hned na začátku ocituji jeden z mnoha desítek epigramů z knížky, kterou dali společně dohromady Pavel Kravěc a Jiří Winter – Neprakta a nazvali ji Kam se na nás život hrabe (58 stran, Nakladatelství Nová Forma, České Budějovice:

Z úřednice tahal granty,
pak je stihli in flagranti.
Taková je dneska doba,
teď chodí na pracák oba.

Také z toho cítíte zkušenost z demoralizované společnosti v místech s výskytem vysoké nezaměstnanosti? Nejste daleko od pravdy, neboť vězte, že autorem podobných úsměvných, břitkých, sarkastických a kritických veršíků je rodák z Ostravy, dokonce z Petřkovic, kde se kdysi narodila i slavná zpěvačka Hana Zagorová. Básník tam žije a bydlí dosud.

Vystudoval střední odbornou školu, byl kompletátorem technologických celků, nyní je tzv. OSVČ (osobou samostatně výdělečně činnou), jeho publikačním debutem byla rovněž tak úsměvná knížečka, plná podobných říkánek, kterou vydal pod názvem „Pavel Kravěc: Jde se na věc“.

Píše si pro radost ve volném čase mezi prací u počítače. Také sbírá autogramy slavných osob a osobností, zkouší občas publikovat na serveru Písmák. Říká o této své „vedlejší“ činnosti: “Mám tam několik příznivců, stejně tak mnoho odpůrců (většinou si o sobě myslí, že jsou zneuznaní národní umělci. Já už si ve svém věku (*1966) nepotřebuji na nic hrát, takže se rozhodně za básníka nepovažuji, ale snažím se lidi trošku pobavit. Rozhodně ne urážet, jak je mi někdy podsouváno. Mými nedostižnými vzory jsou K. H. Borovský, Jarek Nohavica, Karel Kryl, romantik Karel Plíhal, Pavel Šrut, Bohumil Hrabal a Miloslav Švandrlík.“

Náhoda tomu chtěla - jak se obvykle v podobných případech říkává – žejsem potkal Danielu Pavlatovou, manželku dnes už sedmaosmdesátiletého Jiřího Wintra-Neprakty, a to právě v čase, kdy jim přivezli z tiskárny onu společnou knížku, o níž a jejím autoru zde vyprávím. Ten rovněž náhodou potkal ženu vynikajícího karikaturisty, ilustrátora a humoristy, a sice na vernisáži jeho kreseb u nich v Ostravě. Tam jí s úctou daroval svou první knížečku a trnul hrůzou, aby ho s tím nevyhodila.

Zakrátko přišel z Prahy dopis, že se knížka líbí i jejímu Jiřímu a s dotazem, zda by nechtěl vydat další, tentokráte s jeho ilustracemi. No, řekněte, kdo by odolal takové nabídce člověka, nejpilnějšího ilustsrátora všech dob, zařazeného do Guinessovy knihy světových rekordů? Za život vytvořil neuvěřitelných 40 000 kreseb a rozverných obrázků, ilustroval 320 knih různých autorů. Poznal se s tzv. námětářem Bedřichem Kopecným na konci šedesátých let, který bohužel vážně onemocněl a posléze zemřel.

Odtud se začala rozvíjet jeho další spolupráce, tentokráte s Miloslavem Švandrlíkem a těch knih, jím ilustrovaných, je nepočítaně. V poslední době je vydává nakladatelství Epocha.

Jsme tedy svědky zrodu nového epigramatika naší doby, který je bystrým pozorovatelem společenských a lidských událostí či příběhů. Tak například naletěl také jedné z mnoha věštkyň, které vydělávají na lidské hlouposti a zvědavosti: Neznal jsem až dosud svůj budoucí osud. Zavolal jsem věštkyni, teď nad účtem v kuchyni tluču hlavou o sud…

Jeho realistická uspávanka například zní: Spinkej, dítko, zastrč hnátu, třetího máš teprv tátu. Jeho travesti song zní také prostoduše: Proč nenosíš, Madlo, erotické prádlo? Bo si chci vzít Francka, neví, že jsem transka. Legraci v hospodě u stolu si dělá z lidské závisti: V hospodě až chlapy lekám, výkonný jsem pro ně tvor. Osmnáctku dneska čekám, neřek´ jsem, že monitor. Jednou takhle po dovolené přivezl manželce překvapení: Bez hany a bázně, navštěvuji lázně. Vždy přivezu pro robu venerickou chorobu. A jak se stal nudistou na vesnické tancovačce? Ve stínu lípy sotva jsem píp. Stáhla mi slipy, bylo mi líp.

Kdo má smysl pro humor - a ten bychom mít měli dneska všichni, protože současný život je občas nutné brát s humorem – a všimli jste si, jak so rojí množství nových vtipů a ftipů, šířených nejrychlejší cestou po internetu? Ano, jsme svědky nového fenoménu, jemuž věnec budiž dán. Miroslav Sígl

Komentáře (1)

Přidat komentář

---