Proč Hitler nesnědl i druhé jablko

recenze

Praha 1989, Ukrajina 1916, Dubaj 2011 a Vídeň 1910. Osmdesátistránková povídková kniha \"Vídeňské vzpomínky\" autora Tomáše Sýkory evokuje sloky písně Boba Dylana. Nejrůznější místa a epochy zdánlivě nelogicky propojené do jednoho celku se nám slévají do pocitu historické nevyhnutelnosti současné globální zápletky. Jenom se v závěru každé povídky neocitneme na Highway 61 ale ve Vídni, městě, kde započala celá řada světových událostí.

Osobně mám nejraději první povídku ze sametové revoluce, která mi sugestivně připomíná šedivou atmosféru roku 1989. Zoufalá odevzdanost jak protestujících lidí tak komunistického režimu zdařile vykresluje náladu jakoby vystřiženou z eseje Moc bezmocných - režim vynucuje prázdné projevy masové podpory, aniž by vyžadoval souhlas se svou ideologií.

V poslední, klíčové povídce celé sbírky, nejvíce pobaví symbolická historka o mladém Adolfu Hitlerovi, který než aby snědl jablko a tím ztratil nad sebou kontrolu, raději předmět své touhy zničí. Jak by se asi zachoval Stalin, Castro či jiný diktátor? Takže pozor na lidi s nesnědeným jablkem!

Povídky jsou napsány čtivým a přitom civilním jazykem bez expresivních popisů, a právě proto působí velmi přesvědčivě a ve svých závěrech až mrazivě autenticky. Člověk, který si po přečtení knihy pustí večerní zpravodajství, se jen stěží ubrání pocitu, že se nedívá na její televizní pokračování. Rozhodně stojí za přečtení!

Komentáře (0)