Přítel, z jehož přátelství mrazí
recenze
Můj přítel Jaroslav Hašek (1983)
/ DušanZH
Rozhodně povinné čtení pro všechny čtenáře J. Haška. Z knihy se lze dozvědět nakolik jeho povídky měly reálný základ, a co byla fabulace.
Nebo také jak ro doopravdy bylo, a co J.H. zjemnil. Skutečnost byla totiž většinou mnohem drsnější než výsledný text a jistě by málokdo chtěl být hrdinou jeho povídky. Nazvat J.H. přítelem po tom vše, co je v knize popsáno, chce být opravdovým přítelem. J.H., na jedné straně neřízená sebedestruktivní střela s nemalým rozsahem collateral damage v blízkém i širším okolí, na straně druhé upřímně smýšlející spisovatel o svém postavení v rámci národa a doby. Doporučuji Haškovy úvahy ohledně jeho dobrovolného(!) narukování během Velké války.
Pozdější návrat s pověstí bolševika, až po jeho vyštvání z Prahy do Jilemnice, kde dožil.
Jeho vztah k přátelům se dá snad přirovnat k tomu, jak se chováme my k těm, co nemáme hodně rádi. Haškův vztah k svým dvěma ženám byl stejný jako výše uvedeno. To je obsahem knihy, Haškův životopis je ale mnohem pestřejší, zájemci musí hledat jinde. Jeden z našich nejznámějších autorů, jehož dílo oslovuje i po více než sto letech, za to jistě stojí. Zbývá otázka: jak dlouho se vzpamatovávali ti, jež J.H. poctil svým přátelstvím?
Můj přítel Jaroslav Hašek
Emil Artur Longen
Longenova vzpomínková montáž na předváleční i pováleční roky Jaroslava Haška. Doslov Štěpán Vlašín. Vyšlo ke stému výročí narození J. Haška. více
