Pohádkový příběh o kouzelných bytostech v kruté Americe devatenáctého století

recenze

Otto Rotfeld se rozhodl poté, co zdědil celkem slušné bohatství, že ho doma nic nedrží a že své štěstí zkusí najít ve všemi opěvované Americe. Ale nechtěl tam jet sám, vyhledal tedy poutníka s pochybnou pověstí Jehudu Schaalmana, jenž byl místním bylinářem a čarodějem. Rotfeld po něm nechtěl nic menšího, než vytvoření jeho nevěsty – golemy, která by plnila jeho přání a byla inteligentní, skromná a poslušná. Golemu se vytvořit podařilo, jenže stalo se, co nikdo nečekal, Rotfeld cestu do Ameriky nepřežil, ale golemu již stačil oživit. Co si počne osamocená golema v New Yorku na konci devatenáctého století?

Nyní jsme na druhé straně New Yorku, kde byl právě vypuštěn z láhve na olej džin. Nic si nepamatuje a jeho zachránce toto střetnutí málem nepřežije. Rozběsněný džin totiž rozhodně není nic příjemného. Poté co džin utrpí šok ze zjištění, kolik času v lahvi strávil, nezbude mu nic jiného, než zůstat u jeho zachránce, kovotepce Butrose Arbíliho, jako jeho učeň. Bude pozorovat lidi, jejich nynější zvyky a snažit se, mezi ně znovu zapadnout. A to pro vášnivého džina, jenž je stvořený z ohně, rozhodně nebude nic snadného.

„Chci abyste mi udělal golema, kterého by lidé považovali za člověka,“ řekl. „A chci, aby to byla žena.“ To prolomilo starcovo mlčení. Drsně, štěkavě se zasmál. „Člověče, víte vy, co je golem?“ zeptal se. „Osoba stvořená z hlíny,“ mínil Rotfeld nejistě. „Omyl. Je to soumar. Těžkopádný, nemyslící otrok. Golemové se dělají kvůli hrubé síle, kterou někoho chrání, ne na rozkoše v posteli.“ Rotfeld zrudl. „Chcete říct, že byste to nedokázal?“ Str. 10

Golema a džin v New Yorku je kouzelný příběh odehrávající se v Americe, jež si teprve začíná formovat své stálé obyvatelstvo. To doposud bylo rozděleno podle početnosti obyvatel určitého náboženství a národnosti. Pohybujeme se hlavně mezi dvěma komunitami, a to převážně mezi židy, u nichž golema nalezne útočiště. Ujme se jí vážený rabín a my díky tomu můžeme nahlédnout do historie a zvyků, které tehdy židé měli. Jsou zmíněné i židovské svátky a pokrmy a tímto bych chtěla poděkovat překladateli knihy Vladimíru Medkovi, jež vložil do textu své poznámky a čtenář proto nemusí každý židovský nebo arabský výraz dohledávat. Naopak džin se dostane do Malé Sýrie (arabsko – americká čtvrť), a tak nás čeká detailní pohled i na život beduínů, jejichž zvyky jsou zase velmi odlišné.

Máme možnost pozorovat, jak se postupně stává z golemy samostatná bytost, jež si pomalu začíná uvědomovat nepotřebnost svého pána. Nejvíce ji s tím pomáhají pravidelné schůzky s nespoutaným a sebejistým džinem, který je jejím přesným opakem, vždyť také nejedno jejich setkání končí hádkou. Džin nemůže pochopit povolnost golemy, jak rychle se smířila se svým osudem a její poctivé dodržování všech pravidel. Naopak golema odsuzuje džinovu nespoutanost - je sobecký a arogantní a tím ohrožuje všechny kolem sebe.

„Bude vás bez rozmýšlení ochraňovat, i když přitom ublíží jiným. Ještě se nenašel žádný golem, kterého by nakonec neposedl amok. Musíte být připraven ji zničit.“ Str. 13

Golema a džin v New Yorku je první román Helene Weckerové, a že jde o velmi podařené dílo, o tom svědčí fakt, že kniha již od začátku vzbudila velký zájem veřejnosti a byla přeložena do sedmnácti jazyků. A není se čemu divit, postavy jsou opravdu velmi bravurně vykreslené - mění se, vyvíjí se a jsou schopné se ponaučit. Také nalezneme i postavy zlé, ale ne vždy jsou zlé až do morku kostí, občas je ke špatným činům doženou okolnosti. A co by to bylo za pohádkový příběh, kdyby v něm chyběly postavy dobré, protože i v takové kruté době narazíme na někoho milého a ochotného podat pomocnou ruku.

Přiznám se, že kniha mě hned zpočátku zaujala nádherným přebalem, ale příběhu samotného jsem se velmi bála. Rozhodně jsem nečekala tak dokonalý a kouzelný příběh, který jsem v knize nalezla. Román doporučuji všem čtenářům - starým i mladým, mužům i ženám. Nároční čtenáři jistě ocení hloubku příběhu, ti méně nároční si užijí alespoň pohádkovou linku. Každý si v příběhu přijde na své a nenajde se nikdo, kdo by si nepřál, aby kouzelný příběh měl i svůj kouzelný konec.

Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Komentáře (0)