Nenechte se ošálit

recenze

Tichá žena (2014) 4 z 5 / Maragad
Tichá žena

"Ale na ničem z toho nezáleží. Je jedno, že se čas od času nechá prokouknout, protože oba vědí, že ji podvádí, a on ví, že to Jodi ví, hlavní je, že dál dělají, jako by se nic nedělo, že si udržují ten veledůležitý klam, tu iluzi, že všechno je v pořádku a nic se nehrotí." – Str. 33 –

A. S. A. Harrisonová napsala pozoruhodnou románovou prvotinu, ale bohužel se vydání knihy nedožila. Kniha je již od první chvíle skvěle prodávanou a v USA se několik týdnů držela v žebříčku bestsellerů The New York Times.

Zdání klame…
Jodi Brettové je 45 let a již dvacet let žije ve společné domácnosti se svým přítelem Toddem Gilbertem. Když přišla řeč na děti, Jodi raději pořídila Toddovi psa Freuda, protože ona děti nechtěla. Povoláním je psychoterapeutka, ale pracuje jen na zkrácený úvazek a většinu dne se stará o domácnost a o všechny Toddovi potřeby. Todd nedávno upadl do deprese, ale naštěstí už se z toho nejhoršího dostal. Jodi ví, že jí je Todd občas nevěrný, ale dělá, že to nevidí, protože o čem se nemluví, to neexistuje. Jejich vztah je emocionálně vyhořelý a upadl do stereotypu, jediný kdo v jejich domácnosti projevuje emoce, je již zmíněný pes Freud. Ale jednoho dne se vše změní a komu to teď lze klást za vinu?

Tichá žena je psychologický thriller, kdy nám A. S. A. Harrisonová ukazuje, jak může dopadnout soužití dvou lidí. I když na první pohled vypadá pár šťastně a přátelé jim jejich štěstí závidí, nikdo neví, co se děje doma za zavřenými dveřmi a zataženými žaluziemi. Podobný je i případ Jodi a Toda, kdy se jejich vášeň a veškeré emoce ze vztahu vypařily a nezůstalo po nich nic, jen prázdnota a stereotyp.

Oba se do sebe zamilovali již na první pohled, ale oba dva si do vztahu nesou své psychické problémy již z dětství. Toddův otec byl alkoholik a Jodi o svých problémech ani neví, má tendence na vše špatné zapomínat a tím to ze svého života vyřadit. Je možné, že konci vztahu napomohl i fakt, že se Jodi nechtěla za Todda vdát a nechtěla mít děti. Líbil se jí stereotyp a ráda se starala o Todda. I když to bylo často i na úkor jí samé, nikdy si nestěžovala. Todd se naopak ve stereotypu propadal více do depresí, potřeboval cítit emoce, a jelikož se mu jich nedostávalo doma, hledal je jinde.

Kniha je psaná ze dvou pohledů Ona a On, díky tomu lépe pochopíte chování obou zúčastněných osob a můžete je soudit. Autorce se povedlo přímo bravurně popsat charaktery všech postav i s jejich psychickými problémy, všechny situace působí velmi reálně a čtenář má při čtení tendenci srovnávat vztah Jodi a Todda se svým vztahem. I když vám konec během čtení připadá předvídatelný, nakonec zjistíte, že jste se nemohli mýlit více, konec je totiž úplně jiný, než čekáte.

Tichá žena se mi moc líbila, určitě ji doporučuji všem, co mají rádi reálně působící příběhy, psychologický podtext a celkové zaměření na psychologii. Moc se mi líbily použité přezdívky pro Jodiny pacienty jako například Popelka nebo Nicka. A příběh také výborně doplňuje Jodino sezení, kdy ona sama byla jako pacient, tím jsme měli možnost si uvědomit její psychické problémy a snažili se najít jejich příčinu.

Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Komentáře (0)

Přidat komentář