Myslím, že by Vergilius souhlasil!

recenze

Hospodská fraška, jež se kontinuálně mění v mystickou tragédii s antickými rysy a opět přechází do fraškovitosti, v čtenáři úspěšně evokuje očistné uvědomění nad vlastním, nešťastným i směšným osudem lidským.
Symbolika trojího dějství je již sama o sobě alegoricky stupňována po dantovsku na zemské radovánky, pekelnou trýzeň a smíření a vyrovnání v očistci se sebou samým, nám velice dobře potvrzuje inspiraci v Božské komedii. Autorův život je toho důkazem.
Hned v prvním dějství se nám v hospodě U hliněné podkovy vyobrazí maturitní večírek studentů, čtyř aspektů života zastupující nejnižší hříchy Dantovského pojetí pekla. Obnos zdá se býti lakotou, Shoř chtíčem, Kantorka pýchou a Pulec hněvem, v jeho případě možná i obžerstvím, či spíše opilstvím. Pátým, však nepříliš vítaným studentem je Odjinud, jehož jméno ho samo vyřazuje mimo jejich společnost a je již od začátku připodobněn k Dantově průvodci Vergiliovi. Jeho ideálem je odlidštění a naopak své vlastní zbožštění sebe sama. Odjinud si vybere Pulce jako jediného schopného nápravy. Samotné jméno Pulec je očividnou symbolikou zárodku, v tomto případě zárodku naděje na vysvobození, spásu a nalezení rovnovážného středobodu života samého, neboť Pulcovým ideálem je vyšší idea, poezie, která odjakživa chtěla člověka přiblížit k Bohům. Nicotné napoleonství Obnose, požitkářství Shoře, či dřivá přízemnost Kantorky nejsou ničím jiným než prachsprosté a malicherné nádorky nicoty „se špetkou talentu“.
Za třicet let se z Pulce skutečně stane ztroskotanec života tudíž si své peklo již dlouho odpykává, zatímco zbylí tři jeho kolegové zůstali všední snětí šedošerého maloměštácké malosti zaprodaní svým ideálům; nemocný korupčník, ustrašený podpantoflák a přepracovaný paroháč. Odjinud ve svém teatrálním zjevením poodhaluje, že skutečně byl určitým způsobem povznesen v bytí, a to odhozením své lidskosti a stal se jakousi jsoucí entitou. Pulec poučen ze svého prožitého pekla jako jediný Odjinudovi naslouchá a dojde tak k pomyslné bráně očistce a sám sobě přísahá, že s alkoholem skoncoval. Zbylé tři ponechá jejich osudu, poněvadž je jasné že jejich peklo teprve začíná. Kamarádi Obnos, Shoř a Kantorka se stali starými chudáky trpící senilitou, nemocemi a neduhy stáří. Pulec však nalezl svůj životní středobod, nalezl lásku, založil živnost a vrátil se k poezii. Jako jediný je schopen z očistce nalézt Ráj.

Komentáře (0)