Modré nebe

recenze

Paměť. Paměť národa. Otto Dov Kulka nám zprostředkoval svou vlastní. Vzpomínky a imaginace malého kluka, který již byl dost starý na to, aby si pamatoval modré osvětimské nebe. Teď kniha sepsaná z nahrávek charismatického staršího pána. Je historik, ale tuny čísel nečekejte. Člověk si lehce zvykne na čísla. Válka x, y obětí. Čím víc obětí, tím víc se otřepete u ranní kávy.

Otto Dov Kulka nabízí náhled do kluka ve starém těle. Nenadává, nerozčiluje se. Snad je jen nevrlý na taxikáře, který ne a ne přestat mluvit. Ale vy ho naprosto chápete. Vrací se na místo, které ho poznamenalo. Na celý život. Odhaluje nitro a vy víte, že je to tak. Kniha je sondou do světa tak temného a přeci s modrou oblohou. Do světa dětského, i dospělého. Do Zákonu velké smrti. Velká nevyhnutelná smrt. Chtělo by se říct až transcendentní, tak jako Bůh. Přesto přítomna. Všechno nasáklé smrtí, tehdejší stereotyp mimo rámec našeho chápání.

V díle se dozvíte o osudech tzv. Terezínského rodinného tábora. Včetně zajímavé a šokující studie o roli tohoto zpočátku převážně českého tábora.

Otto Dov Kulka nabízí velmi vyspělý text. Ale není to o něm. Je to víc, je to poselství. Jsou tam pasáže, kdy o Zákonu velké smrti nechcete už ani slyšet. A pak část, ve které pan Kulka nabízí 3 básně neznámé dvacetileté básnířky. Napsala je než vešla do plynové komory. Zasáhlo mě to. Krásně mě to zasáhlo. A ne, není to rouhání. Měl jsem chuť autorku poznat. Jaká asi byla? Před smrtí naléhavá a dnes aktuální. Byla člověk. Neznámá a přesto věčná.

Je jedno jaké máte geny, vyznání. Různí věřící věří ve stvoření světa Bohem. A Bůh zkoušel Kaina, ten neobstál a ze závisti zabil bratra. Z těch dvou jsme tedy potomky Kaina. Kain je život a Abel smrt (odkaz na básně Kulkova přítele, již zesnulého Dana Pagise). Každý by si aspoň jednou položil tíživou otázku - a kde byl Bůh? Byl tam, byl v koncentračním táboře. A plakal s nimi. Vydal je do područí Satana, tak jako Joba. I teď bylo těžko cesty zpět, pokud vůbec.

Otto Dov Kulka, věcný historik, běžně se držící plochých faktů, se odhalil. Odhalil se zkušený a moudrý muž. Jeho kniha nese poslání a je jedno kdo jste a kým jste. Avšak kdo si nepamatuje minulost je odsouzen si ji zopakovat (George Santayana). Bohužel nelze slíbit, že se to nestane. Přeci jsme i děti Kainovy.

Komentáře (0)