Konečné řešení indiánské otázky

recenze

Mé srdce pohřběte u Wounded Knee (1976) / TomH (369 views)
Konečné řešení indiánské otázky
Dorris Alexander "Dee" Brown (1908 – 2002), spisovatel a historik, nám ve své knize velmi obsáhle a detailně popisuje historii vzestupu amerického národa, avšak za cenu velmi krutého a smutného pádu národa původních obyvatel. Že tento proces vytlačení indiánů z jejich země nebyl příliš čestný a lidský, ví snad každý, avšak až po přečtení této knihy teprve pochopí, jak hrozný tento proces byl. Pozastaví se vůbec nad člověkem jako takovým a může začít i pochybovat, zdali je skutečně člen stejného druhu, který dokáže napáchat takovéto nelidské činy.
Děj knihy líčí historické události, které se v době "řešení indiánské otázky" převážně v druhé polovině 19. století udály, a to v podstatě z pohledu indiánů. Přirovnání k vyhlazování židů za dob nacistického Německa není náhodné, poněvadž mnohdy tyto praktiky připomene i zacházení s indiány. Ti byli izolování v neutěšených rezervacích, bezdůvodně zabíjeni a nenáviděni prostě proto, že byli. Jejich způsob života a kultura zůstala zcela nepochopena. Jejich mírumilovnost byla přehlížena strachem před cizím a předsudky vůči nim jen kumulovaly a šířily se dál. V knize je krásně uveden příklad, že po přímém setkání s indiány, měli někteří lidé pocit, i přes jejich předešlé předsudky, že hovoří s vyššími bytostmi.
Ač k jistým bojům docházelo i před příchodem bílých mužů mezi indiánskými kmeny, byli indiáni jedním z nejmírumilovnějších národů. Nechtěli bojovat, nechtěli zabíjet, chtěli mír a zem, která jim patří. Nakonec však obě strany nemají ruce zcela čisté. I indiáni se dopouštěli mnohých hrůz. Příkladem může být masakr u Little Bighorn, kdy indiáni zcela pobili kavalérii George Custera. Lze jim však tuto krutost mít za zlé? Mnohé nelidské praktiky se naučili od bílého muže. Nenávist vůbec nebyla bezdůvodná, měla velmi pádný důvod. V opačném případě (amerických kolonistů) tento důvod bytostně chybí.
Celá historie "vypořádání" se s indiány však není pouze v jejich zabíjení a násilném potlačování. Velmi velkou část také zastával boj z hlediska právnických smluv. Indiáni byli nesčetněkrát podvedeni americkým státem i armádou. Sliby se vršily, aby nakonec byly zbaběle porušeny. Indiánům se slibovala půda, která jim měla patřit, avšak lží a podvody ji stejně nezískali. Přiznám se, že o této stránce věci jsem příliš nevěděl. Netušil jsem, jak falešně americká vláda dokázala s indiány jednat a spáchat tolik podvodů a úskoků, za které by se měla dodnes stydět.

Je až neuvěřitelné, kolik písemných materiálů musel Brown projít, aby předvedl takto obsáhlý výklad historie. Jeho výklad událostí spočívá v takovém zacházení do detailů, jako je například kdo měl co na sobě nebo kde přesně kdo seděl. Autor rovněž často cituje proslovy jednotlivých indiánů, úryvky indiánských písní či úryvky dopisů a prohlášení. Brownův výklad je tak velmi sugestivním a uceleným příběhem, který ve čtenáři vzbuzuje pocit přímé participace na běhu dějin jakožto divák. Vyvolává řadu emocí a nepříjemného mrazení, kdy má člověk nutkání knihu pod náporem hněvu či šoku odložit.
Nejspíše jediným problémem této knihy je její občasná nepřehlednost. Stačí chvíle nepozornosti a čtenář se v tom velkém množství indiánských i amerických jmen a ve sledu událostí snadno ztratí. To však nelze samozřejmě vytýkat autorovi, protože on si tuto krutou a krvavou část historie amerického národa skutečně nevymyslel.

I když je tak čtení velice zajímavé a poutavé, není to rozhodně lehká kniha. Kromě velkého množství dat a údajů je také problém, že pokud člověk nezná lokace, o kterých se autor zmiňuje a kde se odehrály různé důležité události, jen těžko si vizuálně představí například kam přesně byli odsunuti indiáni, o kterou půdu kdo usiloval apod. I přesto by se však mělo jednat o povinnou četbu pro každého, koho aspoň trochu zajímá skutečná historie a který nezná pouze obraz dnes již zkomercializovaného indiána. A především by se mělo jednat o povinnou četbu pro každého amerického občana. Západ nebyl dobyt, vyhrán či zcivilizován. Západ byl ukraden.

Komentáře (0)

kniha Mé srdce pohřběte u Wounded Knee recenze