Knížkou-zpěvníkem “Kdo to tady bručí?” prolézají pohádkoví medvědi
recenze
Flétničkovi - Kdo to tady bručí? (2017) / k-barata
Na konci roku 2017 vyšla druhá kniha o rodině Flétničkových s názvem Kdo to tady bručí?. Nebo spíš vyšlo stejnojmenné pohádkové CD a ona kniha je součástí velmi originálního bookletu? Nevšední publikace je kombinací pohádkové knížky proložené písničkami, zpěvníku včetně not, tematicky sladěného obrázkového doprovodu a do zadní strany obalu vsazeného CD, na němž najdeme audioverzi úvodního příběhu a všech sedmi skladeb-písní. Zajímavou neobvyklostí jsou QR kódy na poslední straně knihy, jejichž pomocí si vybrané písně můžete přehrát třeba v mobilu.
Kdo to tady bručí? záměrně necílí na žádnou věkovou skupinu. Doporučila bych ji dětem zhruba od pěti let, ale rozhodně nebude nudit ani ty desetileté a nejspíš ani starší. Kniha totiž sleduje koncept „pospolitosti“, který nemusí zahrnovat nutně rodinu, ačkoli jí je určena primárně, ale též zájmové kroužky zaměřené na muzicírování nebo soukromou výuku hry na hudební nástroj. Alternativnější výuce tohoto směru navíc může pomoci zvlášť vydaný pracovní sešit. Kniha-zpěvník tedy nezahání dítě do kouta k samostatné tiché hře, ale zapojuje všechny okolo. Rodič nebo dospělý může knihu předčítat, starší děti si přečtou samy. Pohádkový příběh se dá poté znovu vyprávět podle obrázků, které najdeme na každé dvoustraně. Nebo lze pohádku poslouchat na CD a obrázky k tomu hledat. Podobně je to i s písničkami, které si díky barevnému zpěvníku všichni rychle osvojí. A poté třeba uspořádat s dětmi koncert včetně divadelního představení… Z vlastní zkušenosti si dokáži dobře představit využití knihy a audionosiče ve společnosti dětí během dlouhé jízdy autem, během dosud nerozhýbané narozeninové oslavy, během deštivého odpoledne na chalupě nebo třeba během rýmové rekonvalescence, kdy je nutné držet dítko „v klidu“.
Hlavními hrdiny knihy Kdo to tady bručí? jsou, jak uvádí nakladatel (Vydavatelství Váha), obyvatelé jednoho domku, rodina Flétničkových: „A v té rodině je náramně veselo, protože si rádi zpívají a hrají. Každá z flétniček má svou písničku. Malá Soprinka trylkuje jako ptáček. Bráška Tenůrek, zní sladce a medově jak spokojená kočička. Mamince Altince, říkají Veselá notička a taťka Basík má hluboký hlas jako medvěd.“ Otec se synem se vydají na výlet do hor, za medvědy. I medvědi svými bručivými hlasy připomínají hudební nástroje a tak se jmenují Tubíček a Fagůtek. Synek se dozví něco o životě medvědů prostřednictvím písničky „Vítáme vás u nás v horách“, zjistí lecos o medu a zažije různá dobrodružství. Závěrečná zápletka příběhu se zlomyslným kolotočem je nakonec vyřešena opět pomocí nápěvu. Příběh je jemný, místy opravdu vtipný a aktuální, třeba když medvědi vysvětlují, že nežijí v norách, jak by si městský člověk mohl myslet a mají dokonce přístup na internet. Pohybujeme se částečně v běžném, částečně ve snovém světě, protože mluví a zpívají nejen zvířátka, ale i běžné předměty. Po rozvláčnějším začátku příhoda nabírá na obrátkách, podobně jako ten kolotoč a dobrý konec není zase takovou samozřejmostí, jak by se u podobné literatury dalo předpokládat. V textu Václava Bratrycha oceňuji nevšední metafory a další použité výrazové prostředky tohoto velmi poetického textu, ve kterém se ve výčtu zvířat objeví třeba i bazilišek. Trochu ruší snad jen nadužívání zdrobnělin. Samotný grafický text má nezvykle bílou barvu a různobarevný podklad. Písmo je velikostí i fontem určené k snadnému zdolání žáčkem prvního stupně, stejně jako obrýleným prarodičem.
Co dává v audiopodobě textu neuvěřitelný náboj, je místy až „divadelní“ čtení známého herce Jiřího Lábuse, který má pochopitelně s vyprávěním dětských příběhů dlouholeté zkušenosti. Za samostatnou zmínku stojí ilustrace Jitky Petrové, která Flétničkovým vtiskla podobu již v roce 2010, kdy celý projekt začal. Postavám dominují větší hlavy, ale jinak působí v mnohdy esteticky děsivém světě dětských ilustrací mile „normálně“. Výbornou volbou jsou tlumené zemité přírodní barvy, které neruší a doslova nesežírají sítnici, jak už to bývá u růžovo-tyrkysových létajících poníků nebo jedovatě zelených dinosaurů. Na obrázcích, kterými se opravdu nešetří a některé najdeme možná až po několikátém prolistování, se výrazně pracuje s perspektivou a jsou „v pohybu“. Medvědi se opravdu točí na kolotoči a červené auto jede po horské cestě. Detailně je poté propracovaná dvojstrana 14-15 zobrazující nástroje téměř celého orchestru.
Zatímco pohádkový příběh a písničkové texty jsou prvoplánově určené dětem, u hudby je to trochu naopak. Je relativně náročná. Na poslech i provedení. Rozhodně nečekejte nějaká “vytleskávací říkadla”. Přehrávku z přiložených not by sice mělo zvládnout dítě již po roce výuky na hudební nástroj, ale během dalšího studia a zdokonalování bude jistě objevovat skryté komplikovanosti a hudební „vychytávky“. Záměrnou náročností poté vybočuje zejména úvodní písnička „Vítáme vás u nás v horách“, která se zpívá jako dvojhlas, přičemž „dialogické“ střídání je dost nepravidelné a někdy i během jednoho řádku textu písně. Při nahrávání CD nebyly použity žádné elektronické zvuky a nástroje. Hudební doprovod řídil Jakub Kydlíček, z účinkujících uveďme například Víta Sázavského, Dominika Staňka, Iva Hrachovce, Davida Nykla nebo Tre Fontane.
Projekt Flétničkových, podrobně popsaný na webu www.fletnickovi.cz, je dílem zejména Václava Bratrycha, který napsal (nebo spolunapsal) veškeré texty a zejména zkomponoval hudbu. V roce 2010 vyšla v rámci projektu první publikace nazvaná Čtyři flétničky aneb Jak Soprinka našla ztracenou písničku. Vyšla ve stejném formátu jako Kdo to tady bručí?, tedy v podobě pohádkové knížky a přiloženého CD. Spoluautorkou textu byla Hana Štastná. Nahranou verzi namluvil rovněž Jiří Lábus a hudebně a zpěvácky spolupracovali například Alice Nelis, Vít Sázavský, Edita Keglerová nebo flétnový kvartet Windvays. Kniha o Soprince vyšla začátkem podzimu 2017 v reedici a dle mého názoru je určena těm nejmenším, dětem z mateřských škol. Na druhou polovinu roku 2018 se počítá se třetím pokračováním této řady nazvaným Veliké noční dobrodružství. Projekt Flétničkových zahrnuje různé doprovodné programy, posledním počinem bylo zatím dětské divadelní představení v divadle v Dlouhé dne 16. prosince 2017 nazvané „Flétničkovi-Kdo to tady bručí?“.
Kniha-zpěvník Kdo to tady bručí? sází prostřednictvím “veselého poznávání” za pomocí textů, písní a obrázků na výraznou bohatost hudebních informací a alternativní pedagogický přesah.