Když knihy zabíjí

recenze

U dvora římského krále Josefa (2021) 3 z 5 / Márinka
U dvora římského krále Josefa

Anotace
Vilemína se po svatbě s Fabianem, nemanželským synem knížete Lobkowicze, obává, že se její někdejší přítel z dětství změnil. Zatímco ona dospívala v téměř idylickém prostředí venkovského zámku, stal se Fabian členem dvora mladého římského krále Josefa. Josef, syn rakouského císaře Leopolda I., v ničem nepřipomíná svého nudného nábožensky založeného otce. Je smyslný a vášnivý, hlavně však chce vládnout jinak než jeho otec. Vilemína je nejistá ohledně vstupu ke dvoru, a navíc ji zahanbuje, že svatba se svůdným Fabianem je pouhým důsledkem kdysi podepsané smlouvy.

Děj románu pomalu směřuje k hlavní zápletce, tj. ke třiceti svazkům tajemných, mystických knih pod názvem Omni scienti – Vědění Všeho, o něž projevila mimo jiné velký zájem královna Kristina Švédská. Ta je mimochodem také jistou součástí děje. Ovšem než se čtenář k OS dostane, musí projít dlouhý kus cesty.

S Vilemínou a Fabianem se podruhé setkáváme v roce 1693 (první kniha Josef I., můj přítel) na jejich svatbě. Ta se koná na zámku Nelahozeves, 35 km severně od Prahy, a zde také zůstaneme první třetinu příběhu. Ve druhé části se po strastiplném putování dostáváme s Vilemínou do Prahy, abychom se v jejím závěru vrátili zpátky do Nelahozevsi. Až ve třetí třetině se, na chvíli, dostáváme na dvůr rakouského císaře Leopolda I. do Vídně.

O prostředí, ve kterém se román odehrává, se rozepisuji proto, aby si budoucí čtenář nedělal iluze o tom, že celých 400 stránek prožije v luxusních pokojích, salonech, tanečních sálech či zámeckých zahradách, jak by se podle názvu mohlo zdát.

Kniha je opravdovou lahůdkou pro milovníky historie a zejména dlouhých popisů krajiny, architektury, přírody, šatů, myšlenkových pochodů, domněnek, snů, pocitů… Rozhodně neuspěje u vyznavačů „rychločtení“. Na okraj: to já pokládám za, omlouvám se za expresivní výraz, zhůvěřilost. V každém případě to chce naladěného, spokojeného, nikam nespěchajícího čtenáře, potažmo čtenářku. Nevím, kolik jich v současné stresující době autorka najde, ale na druhou stranu může pomoci odpoutat se od neveselé reality a na chvíli zapomenout na covidové šílenství.

Když pominu výše popisované části příběhu, musím přiznat, že text je čtivý. Autorka pečlivě dávkuje napětí, dobrodružství, lásku i nadpřirozeno, až dospěje ke konci, který by však mohl být i novým začátkem.

Komentáře (0)

Přidat komentář