Divoký leknín

recenze

Divoký leknín (2014) / zdendulka
Divoký leknín

Hraběti de Rougille zemřela při druhém porodu milovaná žena a on zůstat sám se dvěma dívkami. Má však na starosti příliš mnoho věci a výchovu dívek jaksi nezvládá, což se promítne do jejich pozdějších osudů. Jeho čistě mužská logika v jednání a čistě mužská řešení dívčích nápadů nakonec vede k celé řadě nedorozumění. Až nakonec sáhne po poslední možnosti - klášteru. Je si svého selhání vědom, ale nemůže jinak. Zatímco mladší dcera je v klášteře, nechá se otec manipulovat starší dcerou, ale ani ona není zcela úspěšná a nakonec stejně dochází k nucenému sňatku s majetkovým pozadím.
A právě na této svatbě se rozvíjí dramatický děj plný zápletek, kdy čtenář objevuje skutečné charaktery jednajících osob, jejich minulost a tvrdý dopad minulosti na přítomnost... nahlíží do pozadí "úžasných" kamarádských léta trvajících vztahů, aby odkryl zase jen prospěch a majetkové a společenské zájmy.
Perfekní vystižení tehdejší společnosti, nádherné popisy prostředí - krajiny, lovu, společenských zvyklostí.
Citlivé vnímání konfliktů dospívajících dívek a otce a jejich naprosto odlišné řešení problémů, každá podle své povahy.
Vřele doporučuji všem, co rádi u knihy přemýšlejí.

Komentáře (0)

Přidat komentář