Co jsi to udělal Ricku?

recenze

Krev polobohů (2015) / bookaholic

S napětím jsem očekávala poslední knihu série se sedmi, ale kamarádka se k ní dostala dřív. Podstatně dřív. Přečetla ji a nešetřila slovy kritiky. Proto i já potom jsem otálela s přečtením knihy v obavě, že mi zničí dojem ze série i autora. Vybájila jsem si svůj konec, a stačilo mi to, ale stejně jsem byla donucena knihu přečíst. Mohu jen s lítostí konstatovat, že tu Rickovi došla pára, a je div, že jako jednomu z mých oblíbených autorů to přiznám. Možná už se našich hrdnů přejedl nebo co, ale kniha, jak příběh tak hlavně vystupování postav a jejich chování bylo absolutně katastrofální. S každou další stránkou se mi chtělo přestat číst víc a víc, a mezitím, jsem na ni s kamarádkou nadávala. Tahle epická série si zaslouží lepší zakončení, tohle bylo dost ubohé ve srovnání s obvyklým standardem. Stejně stojí za přečtení, a připomíná nám, že autoři nejsou nevyčerpatelní bohové a také mívají slabší chvilky. Rick začal novou severskou sérii, s první knihou Magnus Chase and the Sword of Summer, kterou mám právě rozečtenou a v ČJ dosud nevyšla, a ta udeřila hřebíček na hlavičku. Nová, svěží, dynamická klasická Riordanovská, a po ne příliš povedené Krvi Polobohů zachraňuje Rickovu reputaci u čtenářů jako já.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---