Vlastní životopis Benvenuta Celliniho, florentského zlatníka a sochaře přehled

27.08.2023

Vejtaha a Baron Prášil tehdejší doby.
Snažila jsem se při poslechu opravit žaluzie, povedlo se mi to zpola, tedy jdou vytáhnout do půlky. :-D Zabralo mi to pár hodin, takže jsem se v poslechu dostala dost daleko, ale nebýt výborného čtení Jiřího Hanáka, určitě bych ji odložila nedočtenou.

12.08.2023

Zcela jistě zajímavě pojatý vlastní životopis velkého umělce, který tak trochu jinak čtenáři přiblíží poměry v Itálii a ve Francii v 16.století. Autobiografie diktovaná Cellinim svému žáku postrádá sebemenší spisovatelskou invenci, je to zkrátka jenom převyprávění života velkého sebevědomého nadutce, který zajisté vynikal velkou zručností na poli zlatnickém a sochařském, což mu nelze upřít, ale též mu lze vytknout až přílišnou sebechválu, samolibost a pýchu, kdy je schopen i to, že někoho zavraždil, obratně zlehčit a vykroutit se z obvinění. Celou dobu z textu vyplývá, nejenom to, že to byl zřejmě člověk velice pracovitý a velmi šikovný, ale také tvrdohlavý ve všech směrech, jenž umí sám sebe vždy náležitě pochválit. Sám sebe líčí jako člověka, který nikdy nechybuje, vždy se každému postaví, ať je to král nebo papež, a stojí si neoblomně za svým. Jeho povaha mi lezla při poslechu fakt na nervy, jako by to ani nebyl člověk, zkrátka velký domýšlivec a ješita. Jeho zásluhy na poli uměleckém mu nikdo nebere, ale co je moc, to je moc.