Skořicové krámy (15 povídek) přehled
Bruno Schulz
Naprosto šílené, zázračně snové, magicky imaginativní, živočišné, erotické, slovně obžerné, experimentální, poetické, expresivní, barvitě deskriptivní, surrealistické, naturalistické – takové a ještě jiné jsou prózy Bruna Schulze v tomto povídkovém cyklu, jímž Schulz debutoval r. 1934 (Sklepy cynamonowe). Schulz došel uznání až po své násilné smrti v židovském ghettu. Bývá stavěn po bok Franze Kafky nebo Roberta Musila. Vážil si ho nejen přísný soukmenovec Witold Gombrowicz, ale třeba i Bohumil Hrabal, který vzbudil zájem o jeho dílo u nás: „Chtěl bych bydlet v Drohobyči. Od té doby, co jsem přečetl Skořicové krámy, jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl. A co? Fikce je někdy dokonalejší a realističtější než sama skutečnost.“... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2012 , DauphinOriginální název:
Sklepy cynamonowe , 1934
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Skořicové krámy (15 povídek). Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (24)
Poctivě přiznávám, že číst tuhle knihu pro mě bylo docela náročné. Proto taky jen čtyři hvězdičky, i když by si objektivně zasloužila nejvyšší hodnocení. Schulz měl neskutečnou vnímavost a představivost, smysl pro absurditu a schopnost své fantastické obrazy také převést do slov. Mě osobně moc nedokázaly oslovit jeho lyrické obrazy města, Krokodýlí ulice či měsíce srpna, stejně jako svérázné teorie v povídkách o manekýnech, ale jeho příběhy s tatínkem nebo příběh se štěnětem jsem si opravdu vychutnal. Autora i knihu lze určitě doporučit, ale není to čtení pro každého.
Zvláštně unikavá, fantazijně zbytnělá, jazykově a metaforicky vytříbená poklona městu, otci, dětství. Mezi žhoucím červencem a zářím s nebem zrůzněným barevnou vyrážkou, bloudění zdánlivě známou městskou krajinou a jejími neustále se proměňujícími ulicemi, od ptáků pestrobarevných po vycpané mršiny, od otce vznášejícího se po jeho kramářskou až švábí podobu, zemitá Adéla jako erotický symbol, štěně jako symbol živoucnosti či kocour myjící se na slunci jako ztělesnění normálnosti. V obraznosti podobný Jiřímu Ortenovi, v ději Arturu Schnitzlerovi, ve vztazích obecně Franzi Kafkovi, přitom je Bruno Schulz vlastně jedinečný a nenapodobitelný. Těším se na opětovné čtení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Skořicové krámy (15 povídek) v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 110x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 108x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
polská literatura vzpomínky magický realismus středoevropská literatura
Část díla
- Krokodýlí ulice / Krokodilia ulica 1933
- Manekýni 1933
- Navštívení / Posadnutosť 1933
- Nimrod 1933
- Noc velké sezóny / Noc veľkej sezóny 1933
Autorovy další knížky
2012 | Skořicové krámy (15 povídek) |
1999 | Sanatorium na věčnosti & Fragmenty |
1988 | Republika snů |
1968 | Skořicové krámy (27 povídek) |
1989 | Škoricové sklepy / Sanatórium v zásvetí (28 poviedok) |
"Vyšel jsem do zimní noci, barevné iluminacemi nebe. Byla to jedna z těch jasných nocí, za kterých je hvězdná obloha tak rozlehlá a rozvětvená, jako kdyby se rozpadla, rozlámala a rozdělila na labyrint různých nebeských sfér, schopných podělit celý kalendářní měsíc zimních nocí a pokrýt svými stříbrnými a malovanými příkrovy všechny jejich noční zjevy, události, dobrodružství a karnevaly.
Je neodpustitelně lehkomyslné posílat do takové noci mladého chlapce s důležitým a naléhavým úkolem, neboť v jejím polosvětle se ulice zmnohonásobují, zaplétají a zaměňují jedny za druhé. V hloubi města se otevírají - abychom tak řekli - ulice dvojnásobné, ulice dvojnické, ulice klamné a omylné. Očarovaná a zmatená obraznost si tvoří iluzorní, ale přitom jakoby dávno známé a povědomé plány města, ve kterých ty ulice mají své místo a jméno, a noc ve své nevyčerpatelné plodnosti nemá nic lepšího na práci než dodávat stále nové smyšlené konfigurace. Ta pokušení zimních nocí začínají obvykle nevinně snahou zkrátit si cestu a použít neobvyklého nebo rychlejšího průchodu. Vynořují se lákavé kombinace přetnout spletité putování nějakou nevyzkoušenou příčnou uličkou. Ale tentokrát to začalo jinak."