Rudá jízda přehled
Isaak Emmanuelovič Babel
Vrcholné dílo Babelovo, cyklus 36 povídek čerpaných z polského tažení kozáků Buďonného v roce 1920, jehož se autor účastnil. Nechtějí však být oslavným vyprávěním, nýbrž věcným a věrným zachycením jak světel, tak stínů vojenského života a těch, kdo jej uprostřed hrůz války žijí: kozáci, kozačky i koně. Nově je v českém vydání zařazena povídka Polibek. 3. vyd., v tomto překl. 2. vyd.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1965 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Конармия (Konarmija) , 1926
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rudá jízda. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (13)
Myslel jsem si, že to bude pořádná jízda, až z toho uvidím rudě, ale spíš to bylo jako výlet spolku důchodců k rybníku Krajáči. Příběhů skoro tolik, co stránek a moc se tam toho nenasvištělo. Jenže, o co ty jízdy byly pomalejší, tím byly bruntálnější.
Ten co to načmáral to měl blbý, protože si to čmáral do bloku někde pod stromem o válečný polední přestávce, něco slyšel a něco viděl. Já tohle vidět, tak ty stránky použiju leda jako hajzlpapír a do smrti budu muset brát pilulky, nebo ze mě bude prvotřídní notorik.
Jako by nestačilo, že se musíš prokousat přes první velkou válku, řekneš si fajn, dám si vodku a půjdu domu na samohonku. Ale prdlajs. Vynoří se Bílá síla, co by ráda cara do Kremlu a ta rudá, co by tam ráda toho z mauzolea musí jet a hrát s nima na slepou bábu na docela velkym hřišti. V ruský literatuře se moc chytrý lidi nevyskitujou a všude je to daleko. No a tady je to krásně popsaný. Krom toho je tam popsaný, co dokážou kozáci, když dají hlavy dohromady. I když každej žhaví svýho sólokapra, kolikrát se dřív nažhaví šavle a z výsledku by jeden blil jak šakal.
Nebyla to teda úplně jízda, ale jsem docela rád, že si ten pán dělal cestou ty poznámky a že jsem si tím mohl zalistovat. Když je jeden příběh slabší, druhej je o to silnější. Je dobrý si to přečíst a pak si dát dvojku šnapsu pod kůži.
Autor doprovázel oddíl kozáků po vpádu Ruska do Polska v roce 1920. Styl psaní autora mi nevyhovuje, některé kapitoly jsem jen prolistoval. Text povídek je hodně zmatený, o rusko-polské válce se nedozvíte nic. Kozáky autor ukazuje takové, jací opravdu byli - barbaři z Východu, krutí, primitivní, nemilosrdní a sentimentální. V Rudé jízdě sloužili hlavně chudí negramotní kozáci, pro které byla revoluce vysvobozením z bídy. Tehdejší invaze do Polska až příliš připomíná dnešní speciální operaci Ruska na Ukrajině.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rudá jízda v seznamech
v Přečtených | 108x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 42x |
v Chystám se číst | 51x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
ruská literatura občanská válka
Autorovy další knížky
2010 | Rudá jízda |
1990 | Historie mého holubníku |
1993 | Deník 1920 |
2010 | Oděské povídky / Historie mého holubníku |
1988 | Perla v ebenu |
Tohle je čistá čtenářská rozkoš - za předpokladu, že nespěcháte. Pokud si dáte příliš mnoho povídek za sebou, začne to vypadat, že jsou všechny stejné. Ono to tak není, každá nese jinou emoci, k tomu mají velký dramatický náboj a přinejmenším tušené zvraty... Mozaika válečných příběhů, ze které plyne krutost a paradoxnost osudů jejich (anti)hrdinů. Přitom často dominuje melancholický smutek. Ve kterých to vypadá, že se všichni navzájem znají. Což je ale Ve výsledku jedno. Ve kterých kůň má často větší cenu než člověk. A pokud je ten člověk náhodou ženská, tak větší několikanásobně... A Zábranův překlad - to je taková paráda...