Recept na šťastie přehled

14.05.2023

Kniha pro mě byla velkým překvapením, ne jen, že Rendez-vous v Paříži se v ní nakonec vůbec nekonalo, ale předčila všechno to, co by se mohlo stát, kdyby se konalo. S citem napsané, velmi jemně podané, oddechové čtení. Nečekejte žádné velké zvraty, ale krásně plynulý příběh dvou životů a čistého přátelství. Za mě mnohem lepší, než některé knihy, které se pyšní fancy obálkou a jsou dnes tak populární. Prostě krásné.

29.01.2022

Tuhle nenápadnou knížku s lákavou koláží Eiffelovky a rozkvetlých tulipánů jsem slupla za jeden večer (no dobře, posledních 20 stran jsem dočítala ráno, potřebovala jsem se aspoň 5 hodin vyspat). Oč rychleji jsem přečetla, o to déle jsem o ní přemítala. Co to vlastně bylo? Novela v dopisech? Ne tak docela. Lehká romance? Ani omylem! Tak co tenhle nenápadný a lehce se čtoucí text vlastně je?
V první řadě se musím přiznat, že jsem se čtením nejakou dobu váhala. Obávala jsem se, jestli to nebude další z tuctových příběhů o ženě neurčitého věku a jejích problémech, či spíše pseudoproblémech, obohacený o podobně závažné problémy jejích kamarádek. Na druhou stranu, podle anotace je tam láska k vaření a jídlu. A možná i nějaký recept! A hlavní hrdinka se jmenuje jako já. To rozhodlo! (Jak bych mohla odolat větě "Jsi zázrak, Evo." Je to podpásovka, ale účinná. )
Celou knihu jsem byla na stráži, zda to nespadne do výše uvedené kategorie. Trošku se k ní blíží dějová linka spisovatele Jacka, s nímž si introvertní a plachá Eva začne dopisovat. Ale mnohem podstatnější je linka Evy. Pod závojem romantického příběhu se řeší náročné téma panické ataky. Jak silně zasahuje nejen toho, kdo jí trpí, ale celé jeho okolí. Jak určuje cestu jeho života a kolik odvahy vyžaduje se jí postavit.
Ale to jsem si uvědomila asi až třetí den po dočtení. Pořád přetrvával ten pocit lehkosti, s nímž je kniha psaná.
Nejvíc se mi líbily pasáže, v nichž si Eva S Jackem píšou dopisy, pohlednice a e-maily. Vyhovuje mi, jak jimi chvilkami probleskne vtip - nenásilný a jemný. O překvapení není nouze, vyžaduje to však všímavého čtenáře.
Vytkla bych snad jen dvě věci: jednu autorce, a to je nerealistická omluva muže (Evina bývalého manžela) - takhle se muži nikdy neomlouvají, i když ženy by si to moc přály. A druhou nakladavateli: tahle kniha neviděla korektora, natož aby korektor viděl ji. Je to velká škoda.
A ten recept na arašídové sušenky bábinky Cooperové určitě vyzkouším!