Prostitutka přehled
Lili Zografu
Příběhy v knize "Prostitutka" jsou pravdivými exkurzemi do života, často velice intimního, lidí, kteří jsou determinováni společenskou situací země, v níž jsou nuceni žít a jíž se nejsou schopni jakkoli smysluplně vzepřít. Přestože jsou jednotlivé povídky charakteristické pro dobu svého vzniku (obdobím plukovnické junty, která Řecko ochromila v letech 1967-1974), mají nadčasový charakter a aktuálnost. Některé příběhy vycházejí ze skutečnosti, nezřídka autobiografické, jindy jsou inspirovány vyprávěním autorčiných přátel nebo jsou literární fikcí, jež sahá po aktuálním tématu té doby. Hrdinou každého příběhu je člověk - člověk, kterému jiní ubližují, který krvácí, je sám, ale také člověk, jenž žije a raduje se, ovšem je donucen přijmout znaky "prostituce" v jejích nejrůznějších podobách. Kde je hranice, za kterou se člověk skrze citové nebo tělesné zneužívání stává sám prodejným?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prostitutka. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Prostitutka v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 5x |
Prostitutka
Zbierka trochu excentrických, skôr pocitových poviedok z obdobia vlády vojenskej junty v Grécku. Rozdelená je na tri časti, každá má iné zameranie: patálie života v totalitnom štáte, staroba a láska(?). Podľa anotácie som očakával väčšiu porciu hodnotenia spoločenskej situácie tej doby, no druhé dve tretiny, hoci v kulisách junty, rozoberajú osobné drámy jednotlivcov, ktoré by sa pokojne mohli odohrávať kdekoľvek inde a hocikedy inokedy.
Napriek silne ľavicovému podtónu, ktorý dielo prestupuje, prvá časť bola výborná. Ďalšie dve, možno pod dojmom toho, že som čakal niečo podobné, ma dosť sklamali. Tie poviedky neboli zlé, len mi akosi nepasovali dohromady.
Grécku náturu popravde veľmi nepoznám, ale dojmy o nej, ktoré si na základe tohto stretnutia s pani Zografu odnášam, nie sú veľmi pozitívne. Rezonuje najmä istá úzkostlivosť, až malichernosť a pocit, že aj keď život pod ultranacionalistickou diktatúrou musel byť tvrdý, Gréci sa nikdy nemali tak zle, aby sa mali skutočne zle. Je mi to ľúto, no žiaľ takýto dojem som po prečítaní knižky nadobudol...