Paličova dcera přehled

Paličova dcera https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268725/mid_palicova-dcera-5B6-268725.png 4 75 75

Paličova dcera patří k nejúspěšnějším Tylovým hrám (psána r. 1846, premiéra 2. II. 1847). Je sociálním dramatem o ušlechtilé Rozárce, dceři zhýralého šumaře Valenty, který poklesne tak hluboko, že si zapálí chalupu. Rozárka chce otce zachránit, sama se dozná k zločinu, který nespáchala - až posléze pravý pachatel vyjde najevo. Hra má typické znaky Tylova realismu, proto tak působivého, že je "prodchnut tím, co realitě dodává teprve cenu: snahou vytvořit něco z dané skutečnosti, zlepšit ji, povýšit ji" (Nejedlý). Rozárka, prostý člověk s čistým srdcem, není obětí otcovou, nýbrž hrdinkou aktivní, Valenta není podán schematicky jako vytrvalý zhýralec, ale jako postava během hry se rozvíjející, na které Tyl dovede nalézt i kladné rysy, složitá postava plátenice Šestákové stojí posléze na straně positivních sil, Antonín se pro lásku k Rozárce dovede rozejít s maloměšťáckým postředím, jež je bystře zachyceno v typech ostatních. - Hra má v tomto vydání v závěru dramaturg. úpravu. 13 m., 7 ž., 5 dekorací... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paličova dcera. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (6)

RonnieSmithx
08.06.2023 3 z 5

Drama se zabývá hlavně tím, jak mohou lidské předsudky ovlivnit (zničit) život jedince. Bylo to místy úsměvné, ale neřekla bych, že mě to něčím uchvátilo. Líbila se mi slova Antonína Jedličky:
Vy jste moje myšlénka, když ráno oči otevřu a vy jste moje myšlénka, když je večer zavírám."

kniznistranky
21.01.2023 4 z 5

Tylovo drama, které vypráví o tom, jak málo stačí lidem k tomu, aby si o jiném udělali svůj obrázek a odsoudili ho na základě neověřených informací ve stylu: jedna paní povídala. A také o tom, kam až to může zajít.

Dílo Josefa Kajetána Tyla se mi dostalo do rukou úplně poprvé. Nikdy jsem od něj nic nečetla a jen jsem doufala, že mi toto v podstatě náhodou vybrané drama sedne. A sedlo! Jak prdel na hrnec jak se říká.

S dramaty jsem nikdy neměla problém a vždy se mi četla dobře. Je to trochu jiné než číst klasický epický text kde je spousta popisů a čtenář si udělá lepší obrázek o tom, v jakém prostředí se děj odehrává a jaké jsou postavy. Dramata jsou v tomto o dost svižnější a čtení odsýpá, pokud je zápletka dostatečně chytlavá a dobře vymyšlená. U Paličovi dcery mě zaujalo už první jednání, kdy se ocitáme na hřbitově. Jasně, ne každý by to považoval za dobrý začátek, ale na úvod skvělé zajímavé a netradiční prostředí, které naláká k pokračování.

Postav je tu poskromnu a i když jsem se párkrát musela vracet na začátek, abych se podívala kdo je kdo, mezi těmi hlavními aktéry jsem se orientovala dobře. On ani ten děj není tolik složitý, aby se v něm čtenář během pár stran nezvládl zorientovat.

Paličovu dceru můžu jedině doporučit. Zajímavá zápletka a postavy dokonale vystihující charakter dřívějšího smýšlení lidí na vesnici a to, jak moc záleželo na tom čí, jste byli dcera a jaká pověst se s vámi pojila.


nevermore3
17.11.2022 3 z 5

Paličova dcera nádherně odkrývá klepy a odsouzení, které lidé velice rychle mohou přijmout za své, ačkoliv jinak o věci vědí úplné ho*no. Jen by mě zajímalo, zda až takto marní skutečně lidé byli nebo vůbec mohou být. Přenášení špatného jména z rodiče na dítě? Pff, kdyby to tak fungovalo a z mýho fotra se na mě přenesly jen střípky pošramocení, tak už bych si v takový vesnici asi ani neškrtl (jak trefné slovo).

Jinak Paličova dcera pro mě není ničím nějak extra zajímavá, přesto, že to je k dnešnímu dni asi to nejlepší co jsem od Tyla četl. A skoro bych zapomněl na Krvavé křtiny...

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Paličova dcera v seznamech

v Přečtených130x
ve Čtenářské výzvě4x
v Knihotéce15x
v Chystám se číst12x
v Chci si koupit3x