Ostrov tučniakov přehled
Anatole France
Staručký svätec Mael zablúdi na neznámy ostrov, a keďže mu už oči neslúžia, pokladá jeho obyvateľov za ľudí a pokrstí ich. Spôsobí tým problémy Stvoriteľovi a cirkevným otcom, ktorí po dlhých diskusiách v raji napokon uznajú, že omylom pokrstené tučniaky treba premeniť na ľudí... Takto sa začína história tučniackeho národa - história moderného sveta a západnej civilizácie v kocke, neľútostná svätokrádežná satira i hravá paródia na dejiny Francúzska od počiatkov po "civilizovaný" novovek s apokalyptickým presahom do budúcnosti, pretože história nemá konca a všetko sa cyklicky opakuje, pretože ľudia sú nepoučiteľní... S elegantným nadhľadom a iskrivou iróniou Anatole France obnažuje podstatu všetkého, čo sa vo Francúzsku - a nielen tam - vydáva za vznešené a nedotknuteľné. Jeho trpká utópia už neukazuje šialenstvo jednotlivca, ale organizované šialenstvo ľudí. Pripomína diela Rabelaisa, Swifta i Orwella - vyvoláva smiech aj zimomriavky, a pre nás je viac ako predtým aktuálna.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Ikar (SK)Originální název:
L'Île des Pingouins , 1908
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ostrov tučniakov. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (18)
(SPOILER) Tato kniha je pro mě zklamáním, protože již od střední mě lákala a očekávala jsem humor a hlavně teda ty tučňáky... No, začátek byl velice slibný, teologické hádky o platnost křtu tučňáků skvěle parodují disputace tohoto typu. Skvělý je také konec, tedy vize budoucnosti, kde se France trefil do podoby dnešní doby neuvěřitelně. Ale to, co je mezi tím? Člověk málem zapomněl, že je na ostrově tučňáků, kdyby to byla jen parodie na francouzské dějiny s žertovnými jmény, co by se změnilo? K tomu ti tučňáci vůbec nebyli potřeba (čímž byl hlavní nápad trochu zabit). Nehledě na to, že i člověk francouzských dějin relativně znalý se ztrácel a moc nevěděl, kdo nebo co je parodován(o). Pro středoškoláky naprosto nevhodné, i pro dospělého je to dost nuda a žádná třeskutá bžunda to také není.
Ostrov tučňáků je ironická a satirická alegorie, která si bere na paškál mnoho z nešvarů lidských dějin a především buržoazní politiky. Román bez děje, bez příběhu a dokonce i bez hlavních hrdinů je panoptikem nejrůznějších episod, parodujících všechno možné, počínaje náboženskými obřady, šlechtickými výhodami, soukromým vlastnictvím, traktáty o umění a literatuře, aby se nakonec nejvíce obuly do republikánského a buržoazního vedení státu. Na počátku 20. století, kdy román poprvé vyšel, to mohla být pro všechny zapálené proletáře a revolucionáře bezesporu bomba jasné svítivosti a nadšená pobídka, ale co si s tímhle dílkem počít dnes, kdy ono nadšení a bezbřehé ideje přesvědčených socialistů dějiny bez pardonů převálcovaly a odsoudily je (v tom lepším případě) k paběrkování. Politická satira je vždy hodně problematická a Anatole France bohužel ve své knize nenabízí mnoho navíc. Prvotní myšlenka křtu tučňáků a nezbytných důsledků je skvělá, stěžejní kapitoly Nového věku jsou už pak jen neskutečně nudnou labutí písní, v níž zaujmou snad jen jména: princ Ťulpián, Trumpetr, generál Raťafák, otec Mektoš, rada Oušlapek, madam Papundeklová, generál Klikař, soudruh Čamrda a další.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ostrov tučniakov v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 131x |
| ve Čtenářské výzvě | 11x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 149x |
| v Chystám se číst | 52x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
satira francouzská literatura tučňáci
Autorovy další knížky
| 1954 |  Ostrov tučňáků |
| 1975 |  Vzpoura andělů |
| 1966 | Historie našich dnů |
| 1914 | Bohové žíznějí |
| 2004 | Nejlepší psí příběhy |
Docela jsem s Ostrovem tučňáků bojoval. Zaprvé je to určitě tím, že nejsem žádný znalec francouzské historie a v hlavě mám asi jen ty základy, co asi každý kolem. Zadruhé asi nejsem naladěný na tento druh humoru, protože jsem ho v knize marně hledal. Jen v počátku příběhu jsem se dobře bavil - problém křtu tučňáků byl originální a dobře podaný. Potom už jsem plaval v divných rádoby humorných jménech a střídání jedné epochy za druhou. Škoda, na knihu jsem byl zvědavý a nevyšlo to.