O bláznech jen dobré přehled
Jan Trefulka
Hrdina románu se k stáru a pod dojmem, že je vážně nemocen, rozhodne změnit svůj život: odejde od ženy a od rodiny a najde si mladou družku. Nakonec se však vrací, odkud vyšel, moudřejší o zážitek z říše těch, kdo žijí v souladu se sebou samými, tedy z říše moudrých bláznů, jejímž vyznavačem se navěky stane. Podle tohoto románu napsal Jan Trefulka scénář ke stejnojmennému filmu O bláznech jen dobré, v roce 1991 ho natočil režisér M. Růžička, hrají S. Zindulka, E. Hradilová, M. Maláčová, M. Černoušek a další.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O bláznech jen dobré. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (11)
Autor příjemně překvapil. Kniha je plná poetičnosti, takové pohlazení pro milovníky barvité češtiny. Trefulka nezapře, že je srdcem Moravák (vím, spisovně Moravan...). A nemyslím tím jen použití nářečí v přímé řeči hlavního hrdiny, ale malebnost s jakou je celý příběh odvyprávěn. A toho životního moudra! Bylo mi ctí číst snad jedno z nejlepších děl Jana Trefulky.
Neurazí, nenadchne. Není potřeba se k ní vracet. Kniha, která zapadne mezi mraky jiných, které nepřináší nic nového. Muž kolem 60, který po epizodě v nemocnici chytne druhou mízu a dopadne to dle očekávání. Jazykově mě hrozně rozčilovaly vzpomínky “hrdiny” - psané bez interpunkce.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O bláznech jen dobré v seznamech
v Přečtených | 46x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 20x |
v Chystám se číst | 5x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1978 | O bláznech jen dobré |
1962 | Pršelo jim štěstí |
1993 | Bílá žízeň |
1966 | Nálezy pana Minuse |
1963 | Třiatřicet stříbrných křepelek |
Trochu přitažené za vlasy, trochu nuda, dost takový ten pohled na muže a ženy, který se dnes moc nenosí, ale v zásadě smysluplná kniha o sebeuvědomění a seberealizaci (ale žádné ezo, to ani omylem - což je na jednu stranu moc dobře, protože toto je skutečně literatura, na druhou stranu ezo dokáže jít psychologicky a duchovně hlouběji). No, trošinku už to zestárlo, ale číst se to dá. Mimochodem, rozhodně doporučuju milovníkům Mikulova, to město je tam hodně otištěné, včetně své německé minulosti.