Nový pořádek na starém kontinentě přehled
Příběh neoliberální Evropy. Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému a podřídily se tak režimu liberalizace, deregulace a privatizace. Philipp Ther byl svědkem těchto historických proměn, ať už v ulicích Prahy během sametové revoluce, nebo v Polsku a na Ukrajině, kde žil několik let. V této knize přináší zprávu o Novém pořádku na starém kontinentě – a poprvé tak i komplexní analýzu tohoto pořádku z celoevropského hlediska.... celý text
Originální název: Die neue Ordnung auf dem alten Kontinent, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nový pořádek na starém kontinentě. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 2 komentářůSouvisející novinky - Nový pořádek na starém kontinentě (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nový pořádek na starém kontinentě v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 9x |
| v Mé knihovně | 6x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 2x |

76 %
98 %


Po rozpadu Východního bloku stály státy spadající do sféry vlivu SSSR před složitou volbou. Obecně na tom bylo jejich hospodářství prachbídně (většina podniků nemohla západu konkurovat). Větší část států zvolila neoliberální ekonomické reformy, dá se říci, že šlo obecně o privatizaci, deregulaci, liberalizaci (jinými slovy, na prvním místě měl být volný trh bez velkých státních zásahů). Jeden z hlavních důvodů, proč do toho státy šly, byla možnost získat zahraniční investice a obecně čím větší svoboda trhu, tím se zvyšovala pravděpodobnost přílivu zahraničního kapitálu. A tuto transformaci východních ekonomik autor podrobně rozebírá.
Poměrně hodně využívá pro srovnání čísla, v knížce najdeme i řadu grafů. Bohužel klidně i pro čtyři státy zvolí spojitou čáru, která se liší pouze tloušťkou, takže pak není na první pohled hned patrné, ke kterému státu se dá čára přiřadit. Celkově knížka není zase až tak čtivá, ale je to každopádně zajímavý pohled na transformaci východních ekonomik (pro srovnání je tam i kapitola týkající se zadlužené Itálie).