Metla nebes přehled

06.11.2023

Vesmírná cesta tří mladých dobrodruhů Arne Farina, Petra Brady a Pavla Horáka se uzavírá. Ještě než se vrátí zpátky na Zemi, musí se vypořádat s nástrahami Enckovy komety, zrádnými mikroorganismy na její oběžnici, Žlutým přízrakem, rozsévajícím zkázu a vzbuzujícím strach v celém obydleném vesmíru, okřídlenými lidmi z Merkuru a v neposlední řadě také s nedůvěrou lidí z jejich rodné planety, považujících je za duševně choré. To všechno Troska nacpal do závěrečného dílu své trilogie Zápas s nebem. Svou fantazií stvořil mocné dobrodružství, které jiskří nápady a energií rozhodně více, než oba předchozí díly dohromady. Po úvodním a do jisté míry seznamovacím Smrtonošovi, poněkud statické a stagnující dvojce, která byla Podobna bohům snad jen svým názvem, tak přichází mnohem barvitější a na události bohatší Metla nebes, která skutečně vymete nejednu pavučina, rez a špínu. Na závěr trilogie si není možné přát více. Možná se nám nedostane vysvětlení všech záhad, nějaké ty jednotlivosti nám autor zůstane dlužen, ale v podstatě všechny dějové linie dospějí zdárně ke svému konci a finále je jako z partesu.

12.02.2022

(SPOILER) Troskovo steampunkové universum je moje guilty pleasure uz od dětství. Jednou za 2-5 let se ke všem knihám z tohoto světa vracím.
Je to báječný svět. Letadla a rakety létají na elektřinu, kterou si berou z okolního prostředí. Planety ve vesmíru jsou většinou obydlené, všude se dá dýchat samozřejmě a díky Marťanskemu překladači (z prvního dílu trilogie) si navíc všude všichni rozumí a mohou se dorozumívat archaickou předválečnou spisovnou češtinou. A to i ve chvílích emocionálně vypjatých, kdy hrdinové z úst vypouští silná slova takové hrubosti, že Foglarovy plantážníci jsou proti tomu výplodem opilého dlazdiče.
Třetím dílem se uzavírá trilogie, ve které tři mladí muži, Doktor, přírodovědec a strojař, všichni pokrevně spříznění s génii z minulé trilogie, cestují vesmírem a objevují nové světy. Podle otevřeného konce soudím, že Troska nejspíš plánoval další díly, nové postavy přibyvší těsně před koncem knihy toho například mnoho nepředvedly, ale pak si to po sobě asi celé přečetl a na další díly už nedošlo.
Je to vlastně takový jako Star trek. Máme tu vesmírné padouchy, co dokážou vysávat celé planety (dívám se na tebe, lorde Vadere), máme tu národ létajících lidí (eee, Barbarella), máme tu geniálního trpaslíka z trpasličího národa (nevím, Hobit?), Jehož šéf se jmenuje Lomikar a naší tři hrdinové jsou v téhle třetí knize už tak nějak spíš vlečeni událostmi. Vlastně kdykoli se pokusí do děje nějak výrazněji zasáhnout, projeví se jako naprostí dementi.
A to mě vlastně na knize asi nejvíc štvalo. Tatam jsou ti vzdělaní hrdinové, teď tu máme bandu ublížených pitomců, kterým není nic svaté. (Nesahej na ten knoflík. Co se může stát? Sáhnu na něj. Jeee, něco se stalo...) Působí to na mě dojmem, jakoby chtěl Troska všechno co nejrychleji dopsat, aby to už už měl z krku.
Na druhou stranu, 5 hvězd si kniha zaslouží, protože uzavírá universum, které mi v dětství přirostlo k srdci. Přál bych si, aby se dílem inspiroval někdo, kdo by z něj dokázal vytvořit PC hru nebo seriál, klidně animovaný. Co na to třeba Netflix?