Kámen – hora – papír přehled
Barbora Gregorová
Prozaický debut mladé překladatelky (a horolezkyně) Báry Gregorové plný nástrah, překvapení a zvratů, o lásce za časů postsovětských... Čtenáře zavede do nejmenované středoasijské republiky, vysokých hor i do hlubin intimních pocitů postav. Silně autobiografická hrdinka odjíždí kamsi do postsovětské Střední Asie, aby zde "žila paralelní realitu", učila či se učila a prožila osudový vztah, který si ale všichni aktéři patřičně komplikují. Příběh vyprávěný v mnoha rovinách, z obou značně rozdílných pohledů i "nadhledů" a různými jazykovými prostředky v sobě od samého začátku naznačuje drama, zároveň nás však v náznacích seznamuje s prostředím jiné společnosti a postsovětskými reáliemi. Ústřední součástí příběhu je prostředí horolezecké, kde autorka rovněž čerpala z vlastních bohatých zkušeností. Stále se však pohybujeme v jistém nadreálnu, kde dějová linie uniká překryta dialogy, sny, vnitřními monology... Text je bohatě ozvláštněn jazykovými "úlety" do ruštiny a polštiny, autorka však čtenáře nenechává úplně na holičkách a na závěr připojuje částečně vysvětlující slovníček..... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kámen – hora – papír. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (3)
1) Jsou knihy, jejichž psaní je autorovi terapií - a jejich čtení je terapií čtenáři. Pak jsou knihy, jejichž psaní je autorovi terapií, ale na čtenáře tím hodí balvan. Toto je ten druhý případ.
2) Ne, použití několika směsí jazyků, stylů textu ani množství nesmyslných vět nezvýší uměleckou hodnotu textu - ani nesvědčí o rozervané duši umělcově. Prostě se to jen blbě čte.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kámen – hora – papír v seznamech
v Přečtených | 7x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 13x |
"Dědečku," vydralo se z Prokopa, "proč se mi to vše stalo?"
"Cože?"
"Proč mne potkalo tolik věcí?"
Starý přemýšlel. "To se jen zdá," povídal konečně. "Co člověka potkává, vychází z něho. To se jen tak z tebe odmotává jako z klubka."
(Karel Čapek - Krakatit)
Myslím si o sobě, že nejsem prudérní, ani zkostnatělá. Jsem z venkova a pod většinou hrubých slov si dokážu představit konkrétní věci. Přesto nevidím důvod dělat dnešní hrubý svět ještě hrubější. Rozervanost ještě rozervanější a zmatenost ještě zmatenější. Do hlubin intimních pocitů postav se mi nořit nechtělo právě kvůli tomu.
A pak ještě jedna věc. Myslela jsem na všechny ty krásné příběhy, které nakladatelství odmítlo v ten den, kdy se rozhodlo vydat toto.