Hrdinové Arktidy přehled
Boris Leonťjevič Gorbatov
Třináct povídek o letech 1935-1936, kdy sovětští zeměpisci, geologové, meteorologové a vojenští odborníci začínali prozkoumávat a civilizovat neprobádanou tundru, napsal autor jako ohlas na vlnu nadšení pro objevné práce v polárních oblastech, která tehdy zachvátila celý Sovětský svaz. Hrdiny povídek jsou dělníci, inženýři, lékaři, kteří všemi prostředky a s nesmírnou obětavostí bojují s přírodou a domorodému obyvatelstvu otvírají cestu k civilizaci.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1949 , PráceOriginální název:
Обыкновенная Арктика (Obyknovennaja Arktika) , 1949
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hrdinové Arktidy. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hrdinové Arktidy v seznamech
| v Přečtených | 6x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 18x |
| v Chystám se číst | 1x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Část díla
- Dáša
- Karpuchin od Ledového jezera
- Kormidelník z "Hromobijce"
- My a radiotelegrafistka Vovničová
- Náčelník Tajan
Autorovy další knížky
| 1954 |  Hrdinové Arktidy |
| 1953 |  Donbas |
| 1957 | Nepokoření |
| 1945 | Lidé z Arktidy |
| 1949 | Moje pokolení |
Zajímavá povídková sbírka, která začala velmi dobře. První povídky se odehrávají na osamělých polárních základnách, kdy hlavní roli hrají telegrafy a radiogramy, kdy se zprávy přenáší morseovkou o 140 znacích za minutu. Působilo to na mě dojmem sci-fi románů a povídek z 50. let, které se věnovaly kolonizaci Marsu, Sluneční soustavy apod.
Očekával jsem nános komunistické propagandy, byla zde v mnohem menší míře než jsem čekal.
Z osamělých polárních stanic jsem se v několika povídkách dostal do tundry, do domorodých vesnic a pak přišlo zklamání. Poslední povídky se mi nelíbily. Nejslabší byla o Eskymácích, kteří odešli na Wrangelův ostrov – to jak kdyby psal nějaký jiný spisovatel.
Chtěl jsem dát čtyři hvězdičky, ale za povídky o Eskymácích a podivný zmatek v několika posledních povídkách, kdy se někam vytratil děj, musím dát jen tři hvězdy.
Skvěle se to četlo s horkým čajem, v noci a přes francouzské okno jsem se díval na svou zasněženou zahradu…