Exotiziana přehled

EXOTIZIANA je již dvacátou sbírkou, kterou se nám představila její autorka, Helena M. Tarkó. Její básně přicházejí na tento svět již od roku 1972. PhDr. Karel Valášek si v doslovu sbírky klade otázku, čím nás zaujmou a pohltí její verše a mimo jiné uvádí: "Svou prudkou dychtivostí spojenou s čistotou tvaru." Téměř sto básní složila autorka do pestré mozaiky plné lyrických miniatur - "Každou půl se ozvou hodiny, / někomu se vzdalujeme / Počítáme viny, neviny" (s. 23). O bídě citu vydává H. M. Tarkó např. svědectví: "V pláči zabránil mi stud, / i když rány nezacelí / Dál žehrat budu na osud / Nic není, jak jsme dávno chtěli..." (s. 36). Jinde si autorka klade nezbytně otázku: "Jedni připravují drama, / aby sami přežili / Přežijí?" (s. 52). A na jiném místě v jiné básni si odpovídá: "Nikdy si neslibujte, / ani náhodou, / že se neohlédnete, / že zapomenete!- / Útěk nic neřeší..." (s. 67). O několik stránek později vykreslí opět siluetu plnou smutku: "jako na nádraží / budu dál sama /, v černých šatech, / uprostřed dne / Odjela jsem bez tebe," (s. 70) Poezii izolace, loučení, osamocení, vystřídá vzápětí cesta za člověkem: "Nejsem sama, / když s tebou / otevírám studnu poznání / Na dveře přestává klepat samota samot"/ (s. 107). Krédo básnířky "fikci splétám s realitou" se prolíná celou její poezií, která je plná dynamické vitality. Autorčino vlastní básnické poselství nás oslovuje tajemným lyričnem, latentními i zjevnými touhami, cudným erotismem. Osobní výpovědi H. M. Tarkó jsou plny interní i externí harmonie, střídající se s jemnou disonancí smutků, nápověďmi. Slovo ke slovu, verš k verši, skládají se vedle sebe jednotlivé střípky vlastních básnických příběhů. Slova H. M. Tarkó, proměněná ve verše a umocněná sugestivními barevnými ilustracemi Viktorie Chaloupkové se vtělila v drobnou, 122 stránkovou knížku (Vydalo NVEC-CS). Tato půvabná publikace je svědectvím, že poezie, její krása, čistota i něha, ještě tento svět neopustily. Budiž proto pozdraveni současní básníci, dotýkající se ještě v roce 2002 křehce našich citů, nepodléhající laciné efemérnosti a quasimodernosti dnešní hektické doby. A zachovávající si neprovokativní, klasicky čistý výrazový slovník.... celý text