Bílá perla přehled

23.04.2023

Oddechovka, ke které se nebudu vracet, ale protože mě zajímalo, jak vše dopadne, i když to bylo dost předvídatelné, dočetla jsem až do konce. Připadalo ještě někomu, že autorka našla inspiraci v postavách Scarlett O'Hara a R. Butlerovi pro své hlavní hrdiny? Zajímavý byl popis vesnice v korunách stromů. Kdyby v knize nebylo tolik mrtvol, asi bych to nazvala tak trochu červenou knihovnou. Ale četlo se to dobře, to zas jo

18.08.2022

Kate Furnivall píše podle mého gusta - vybírá si zajímavé historické události a zajímavá místa a zasazuje do nich osobní příběhy. Opravdu to není jen bezduché čtení, ze kterého se nic nedozvíte, naopak. Bílá perla toho není výjimkou. Zrovna o Malajsii a celé této situaci jsem si díky knize udělala poměrně pěknou představu. Kate Furnivall obratně zachází s docela přesnými historickými údaji, dokáže nádherně vystihnout atmosféru a z mnoha jejích knih mám pocit, že místa, na kterých se odehrávají, procestovala a nechala se jimi okouzlit. Druhá světová válka, exotické prostředí, život Britů v kolonii před rozpadem Britského impéria, to vše Furnivall vystihla bezvadně, tak akorát emotivně, s patřičnou britskou slávou. K tomu mě na knize opravdu baví, že to není jen snůška historických údajů bez zápletky, je tam celá řada zajímavých zápletek a propletenců a příběh je pak hodně dobrodružný, dokážu si podle něj představit i prudce napínavý a akční film :) Vše začíná v uhlazené koloniální společnosti, pak dostihne obyvatele Malajsie válka, situace při plavbě na lodi jsou pak také hodně nápadité, stejně tak pobyt na Fitzpaynově ostrově - skoro příběh zralý pro Hollywood :)

Jediné, co mě na knize ruší, je zbytečné zacházení do detailů v intimních situacích, i když to není zase žádná velká hrůza, a pak občasné fráze typu "vpíjeli se do sebe pohledem" a podobně. Jak jsem psala výše, kniha není úplně bezduchá, a nepřijde mi, že by to do ní patřilo. Možná je to částečně i chyba překladu. Četla jsem od Furnivall knihy v angličtině a tam obdobných věcí tolik nebylo.

Bohužel jsem smutná z některých komentářů, které tady čtu. Čím dál tím víc mám pocit, že čtenářům vadí, pokud příběh a postavy nejsou jen černobílé, jako kdyby většina lidí chtěla dostat naservírováno "tak tady ten je zlý a tady ten je hodný". To přece není vůbec reálné. Ano, v tomto příběhu asi nikdo není stoprocentně hodný a stoprocentně špatný. Čtenáři by, pokud už tak moc chtějí místo kvality příběhu a znalostí spisovatelky hodnotit raději samotné chování postav (a podle toho pak považují knihu za dobrou nebo špatnou, což je pro mě trochu podivné), měli trochu uvažovat nad situací, ve které se hrdinové vyskytli, a vzít v potaz, co mají za sebou. Čtu tady například, že není reálné, aby Teddy byl tak přemoudřelý? Sedmiletých kluků jako Teddy s perfektními znalostmi letadel není úplně málo. Nebo že je Maya nesympatická? No, mohli bychom vzít třeba v úvahu, že je Malajka, že je negramotná a že uvažuje úplně jinak než Evropan. A takhle bych mohla pokračovat dál a dál. Ale to už jen tak mimo.

Za mě skvělé čtení :)