OtaPlk
přečtené 63
Vyhoďme ho z kola ven
1980,
Ken Kesey
"... Ruce má tak dlouhé a bílé a jemné, až mám dojem, že jedna druhou vyřezala z mejdla, a někdy mu utečou a klouzavě před ním poletujou, volné jak dva bílí ptáci, dokud si jich nevšimne a nelapí je mezi kolena; má z těch hezkých rukou mindrák..." Nad myšlenkami náčelníka Bromdena můžeme hádat co prožívá opravdu a co díky přídělu léků od naleštěného okénka Velké sestry. Hlavně v tom vidím kouzlo mého nejoblíbenějšího titulu. Kniha je napsaná skvělým způsobem a taktéž i Jaroslavem Kořánem přeložena.... celý text