Zapomenutí budovatelé
Povídka od:
Terezie Poláčková
Z knihy:
Adventní kalendář povídek: Kdysi v zimě
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (4)
Přidat komentář
Nádherná povídka, která se nesnaží zaujmout dějem, nýbrž myšlenkou, poukázáním na absurdnost války a fungování totalitních režimů. A to vše vykresleno s citem a rozvahou na příběhu mládence (společenského vyvrhele) a jedné fotografie.
Opravdu pozoruhodné literární dílko, které čtenáře zasáhne hlouběji, než se na první pohled zdá.
Autorce se povedlo téma povídky zpracovat tak, že vede čtenáře k zamyšlení a zůstane ve vás ještě dlouho po jejím přečtení. Děj plyne postupně, klidně, avšak s neustupující naléhavostí své myšlenky a kapkou poetiky. Připomíná nám, že nic na světě není černobílé.
Velmi smutná povídka. Netýká se jen rodin na severu nebo na jihu. V této době byli německé rodiny všude. Znám z první ruky příběh okolo Konice. Děda mi vyprávěl zápletku z Javoříčka. O myslivně v Ochozy. Vyprávění usedlíků v Orlických horách. Miluji válku a válečné příběhy. Jsem ročník, co naslouchal. O to víc mě tento příběh dostal. Jak naše vojenské vyvrhely, kteří se podílely na vymazání minulosti.
Povídka se četla skvěle. Měla krásnou atmosféru a až na těch pár opravdu stylisticky nevydařených vět se mi opravdu líbila. Nevím co na tom je či není historický správné, ale věřila bych autorce každé slovo .