Vřeštící lebka

Povídka od: Francis Marion Crawford
Z knihy: Strašidla, duchové & spol.


Oživlý kostlivec je nezbytnou a nejslavnější rekvizitou strašidelných povídek. Třebaže vybělená kostra dodnes neztratila nic ze své pochmurnosti, přece jen v literárním strašení pozbyla nesčetným opakováním opravdovou, šokující hrůznost. V povídce Strašidlo cantervillské od Oskara Wildea je kostlivec hrající kuželky na tenisovém hřišti se svými vlastními kostmi dokonce vydařeným komickým prvkem.

Za této pro kostlivce dosti neutěšené situace je třeba opravdové autorské originality, aby se vybělené lebce dostalo původní vážnosti. Kdysi velice čtenému autorovi F. M. Crawfordovi se to podařilo: Vřeštící lebka patří vedle povídky Horní lůžko k jeho nejproslulejším a nejpůsobivějším. Najdeme v ní rovněž MOTIV POSMRTNÉ MSTY, který tak umně zpracoval v povídce Poslední vůle pana Tobybo. Sheridan Le Fanu. Mstivou ruku si vymyslel G. de Maupassant v povídce Zločincova ruka. Zcela originální byla Daphne du Maurier v novele Jabloň, v níž se zemřelá žena mstí svému muži, převtělena v usychající, zdánlivě neškodný strom.

Ve Vřeštící lebce je s úspěchem využit fabulační postup, k němuž sáhl téměř každý autor strašidelných příběhů. Aby zvýšil věrohodnost děje, nechá jej vyprávět jednoho z hrdinů, který je do nadpřirozených událostí významně zapleten, a sám spisovatel pak zaujme v závěru povídky odtažitý postoj ve formě zdánlivě nezúčastněného komentáře. Tak postupoval Lewis v Anakondě, když nevěrohodné vyprávění vložil do úst jedné z postav povídky, Maturin a Defoe svůj příběh uvozují nepřímým ujištěním, že je pravdivý, zcela věcnou poznámku učinil na konci povídky Crawford. Právě tato zdánlivě nedůležitá glosa dodává příběhu na přesvědčivosti. A vskutku najdeme desítky strašidelných příběhů, v nichž se na počátku sejde u krbu vybraná společnost, po bohapustém tlachání vyslechne hrůzný příběh jednoho svého spíše zakřiknutého člena a na konci se všichni rozcházejí se slovy, že takový příběh je bezesporu výmyslem a nikdy se nemohl stát. Čtenář si až zas tak jistý není, autor může však být spokojen – zamýšleného účinku bylo dosaženo...

Originální název:

The Screaming Skull


Rok vydání originálu: 1911

Komentáře (3)

Přidat komentář

Nazli
18.05.2022 4 z 5

Tak tohle bylo hodně zajímavé. Celou dobu jsem byla udržována v dojmu, že vypravěči tak trochu hrabe. Ovšem po doslovu na konci.. kdo ví.

Janadvorackova
28.07.2020 5 z 5

Příjemně mrazivá představa :).


AnnaAlžběta
19.08.2012 5 z 5

Skvělý a strašidelný příběh ze kterého až mrazí. Moc se mi líbil.