Temná mračna, bílý závoj
Povídka od:
Wilf
Z knihy:
Azimut: Kniha druhá
Manipu la Torguová má mít svatbu.
Výrobce ptáčků se ptá, co bude se všemi jeho výtvory.
Jaké tajemství má Baba Müsir?
Evžen v akci, hlavu ztrácí.
Nuées noires, voile blanc
Rok vydání originálu: 2018
Komentáře (2)
Přidat komentář
„Je třeba to celé ukončit.
Pták se o to postará.
Až na jeho
děsivém kyvadle
odbije dvanáctá.“
„Rudé šaty? Na svatbu?“
Nějaký čas mi trvalo, než jsem si „zase“ zvykl na kresbu. V obrazcích je sice spousta detailů a stále je co nacházet. Jenže jako komplet je kresba prostě prázdná. Já vím, že si to protiřečí, ale nemůžu si jinak pomoci.
Co se týče obsahu, děj se opět posouvá kupředu. Čas letí, ptáci lítají a to není všechno, co zde lítá. Tak jsem si to prostě užíval a lítal také. A také jsem dostával záchvaty smíchu. Vidět růžové plameňáky a nasranýho králíka...to je prostě....až mi z toho byla zima. To prý v poušti někdy bývá. Ale takový frišno jsem nečekal.
Citát: Zemřeme si v náručí, má lásko. A při troše štěstí zůstaneme zamrzlí navždy....“paráda.“
(SPOILER) Zde se teprve odhaluje, jakou sílu má Pólio, jak odhodlané a nelítostné je její veličenstvo a jak děsivý je Časorváč. Mimo příběh s sebou přinesla změna tiskárny i změnu papíru, v první knize byl matnější, zde je lesklejší a "klouzavější".