Tajemství katedrál a jiné tajné historky

26.03.2015

Velice zajímavé a podnětné pojednání, mimo jiné o nebezpečnosti amatérských pseudohistorických a "tajemstvími" zahalených konspiračních teorií, tvářících se jako seriózní historické bádání. A o tom, že tato "díla" mohou být snadno uchopena politicky a posloužit pro různé totalitní a lidsky zrůdné ideologie. A o morální odpovědnosti jak těchto amatérských pisatelů, tak vědců, kteří by měli výmysly vyvracet. A apel na téma: ševče, drž se svého kopyta a pokud tak nečiníš, potom piš tak, aby bylo zřejmé, že je to jen legrace.

Jenomže věc je myslím složitější. Autorka píše, že "u zábavného podniku je třeba jeho odbornou věrohodnost prozkoumat a prokázat, u vědeckého díla by podobný důkaz měly přinést vnitřní mechanismy fungování samotné vědecké komunity". Zakopaný pes je v tom slovu "měly". Myslím, že v historii lze bohužel nalézt bezpočet příkladů, kdy v rozhodných okamžicích tyto vnitřní mechanismy selhaly (a v souladu s autorkou tím nemyslím jen historiky, ale např. i žurnalisty), byť třeba pod nátlakem zvenčí. Ale to je samozřejmě na delší povídání. Jen si prostě myslím, že odborník může být stejně nebezpečný jako amatér (ne-li více, opírajíce se o své vzdělání a erudici) a spoléhat jen na ony vnitřní mechanismy nelze.