Státní pohřeb
Povídka od:
Viktor Fischl
Z knihy:
Obžalovací spis
Sovětské umění se propaguje za každou cenu a nic nesmí pokazit vyznění baletního večera s hostujícím sovětským souborem. Pokud má u diváků větší ohlas český tanečník, je třeba mu vysvětlit, že musí dojem z vlastního vystoupení poněkud snížit.
Vysoká stylistická úroveň, elegance a zdobnost jazyka k uměleckému prostředí ladí. Vzájemně se doplňují. I ta dvě symbolická gesta jsou u umělců namístě a působí opravdově - hranice patosu bývá zrádná, ale tady to vyšlo. K tomu opakující se motiv "lidu", masy, davu, který je nečekaně špinavý ve vnímání těch, kteří se jím ohánějí, ale čistý, když se sám dostane ke slovu - tohle se povedlo.