Soudce zemřelých
Povídka od:
Pchu Sung-Ling
Z knihy:
Fantastické povídky
Mladík jménem Ču se s přáteli vsadí, že přinese z chrámu sochu soudce zemřelých. Přitom tuto bytost dvorně pozve na večeři. Soudce za ním pak opravdu dorazí a představí se jako Lu. S mužem se spřátelí. Pravidelně spolu popíjejí, a Lu dokonce Čuovi vypomůže několika úsluhami.
Nedá se popřít, že i na literatuře člověk pozná, která kultura mu je nebo není blízká. A Sung-lingova povídka jen podtrhuje moje dlouholeté vědomí, že dálný Východ mi je kulturně skutečně cizí. Ač musím uznat, že autorův styl je na 17. století překvapivě moderní z pohledu čtenáře století jednadvacátého, atmosférou a celým jádrem mě nedokázal Soudce zemřelých dostatečně pohltit a vrýt do paměti či zanechat hlubšího dojmu. Může to být dáno i tím, že Evropa má taktéž mnoho povídek a legend s podobným tématem, tudíž jsem nepoznal nic překvapivého. Ale myslím, že by to byl příliš a zbytečně široký pohled na jednu konkrétní povídku.