Pytláci
Povídka od:
Tom Franklin
Z knihy:
Nejlepší americké detektivní povídky (1)
Popis není zatím k dispozici.
Poachers
Komentáře (5)
Přidat komentář
Dneska jsem neměl ani kapku alkahólu, což by jistě pan doktor Nešpor ocenil. A přesto. To co teď napíšu, může v někom vyvolat dojem, že kecám. Tato povídka mi totiž přišla taková westernová. Místo koní tam sice byli sumci a rezavé káry, ale střelci tam byli, fakt jo. Jednoho z těch starých ozbrojených strýců jsem napřed moc nemusel, protože střílel na laně. Pokud jste někdy jako já viděli, jak pláče poraněná laň, tak mi rozumíte (tenkrát ale byla sražená zatoulaným psem). Nakonec jsem ho vzal na milost. Proč? To poznáte sami po přečtení této parádní povídky.
Při čtení této povídky jsem měla pocit, že už jsem ji kdysi dávno četla - a nelíbila se mi ani v jednom případě. Opravdu byla povídka dost zdlouhavá, bratři byli chvílemi dost nechutní a děsivý svým divokým zvířecím chováním. Vůbec mi jich nebylo líto.
Pro mě zatím nejslabší povídka z celé knihy. Je hrozně zdlouhavá a nezajímavá. Četla jsem jí, jen abych měla všechny poctivě přečtené. Jinak bych jí přeskočila a už bych se k ní nevrátila.
Je o třech bratrech, kteří vyrůstali od malička sami spolu. Otec je vychoval k pytláctví, kterým se živili, dokud je nepozabíjel šerif.
Famózní povídka. Temná a brutální, ponořená do bažin, černého lesa, zurčící řeky. Na břehu štěkají psi a tři bratři vyrážejí na lov. Jeden z nejlepších příběhů, jaké jsem kdy četla.