Písnička o mašinkvérách
Povídka od:
Zdeněk Mikeska
Z knihy:
O lidech a lidičkách Valašskokloboucka
Autor v této povídce vzpomíná, když byl malé dítě a popisuje na úvod jak pozoroval život na náměstí Valašských Klobouk, a popisuje Červený dům, kam si kdekdo v těch časech i odskakoval provést malou stranu. A právě když tam tak jako kluk stál, tak někdo vykonával malou potřebu a zrovna se tam nachomýtl i veselý a drzý chlapec Hujíček. Nesl z pekařství a krupařství u Prachařů, krásný, voňavý a chutný chleba.
Jak se tak spolu zastavili a povídali si, tak si najednou všimli, jak po tvrdé šedomodré silnici si to mašíruje směrem dolů k nim zajímavý človíček, oblečený podle staré rakouské módy, válečný invalida, s baťůžkem na zádech. Říkalo se mu "Nečas" nebo "Brúnovský Pámbíček!"
Ubohý tuláček, přespával v létě v pralese Hložec, a své vzrušení vyjadřoval klením "Kordylijón husí péro" a popřával lidem požehnání větou "Nech vás opatruje Brúnovský Pámbíček!"
Za první světové války byl střelený do hlavy, ale zůstal na živu a vrátil se z vojny jako nešťastný invalida bez ducha a rozumného myšlení. Stal se z něho věčný tulák, jenž s mraky i bez mračen táhl krajem.
Zdálo se, že ho nic netrápí. Pěkně rytmicky šel přes náměstí, kolem hostince "Beseda", kde stál hlouček výrostků, a chlapi ožili smíchem, ozývaly se různé poznámky a posměšky. Dobře se bavili na účet staříka, který si jich vůbec nevšímal a dál kráčel stejnosměrným krokem dál dolů z kopce a sám pro sebe si prozpěvoval nějakou píseň co se mu vynořila z paměti o tom, že mají nové mašinkvéry.
Tu se stalo něco nečekaného, jeden Klobučan dostal nápad. Chytrácký úsměv rozšklebil a vytáhl nůž a utíkal za "Nečasem" a zezadu mu ostřím nože přeřízl oba tráčky.
Autor si vybavuje smutek, který ho přepadl a soucit, který se seniorem měl. "Nečas" ani nemukl, rozřezané popruhy spojil pevnými uzly, navlékl si batoh na záda a šel dál s klidem filozofa, jak uvádí autor.
Místo oslavy odvážlivec nebyl ale svou partou rovněž přijatý jako vítěz.
Přišla nová válka, přežil ji stařík vůbec? Ptá se autor se zájmem o člověka, kterého životní osud byl jaký byl.
Množství válečných invalidů po první i druhé světové válce nemělo po návratu domů snadnou situaci.
Mnohdy si říkám, co motivovalo lidi jít do války, jít se bít za zájmy jiných...