Petr Petrovič
Povídka od:
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Z knihy:
Bič boží
Petr Petrovič je krocan a jeho žena Andulka už dva týdny sedí na vejcích. A Petr Petrovič už dál nechce čekat, protože ženské jsou k ničemu, loudy, škoda mluvit - tak se rozhodne, že se na to musí po chlapsku.
(Napsáno 1925 jako povídka-pohádka)
Originální název:
Rok vydání originálu: 1925
Пëтр Петрович (Pjotr Petrovič)
Rok vydání originálu: 1925
Pan Zamjatin opět ukázal, jak dokáže na malém prostoru jít rovnou k jádru věci. Uf! Až z toho mrazí.
(následuje SPOJLER)
Petr Petrovič je krocan a jeho žena Andulka už dva týdny sedí na vejcích. Jenže jí to strašně dlouho trvá - prý ještě týden - a Petr Petrovič už nechce čekat.
,,Chytřejšího tvora nad Petra Petroviče na světě není, pořád jen přemýšlí, přemýšlí, stojí na jedné noze a přemýšlí.
Nakonec Petr Petrovič usoudil takto: ženské jsou k ničemu, loudy, škoda mluvit. Na to se musí po našem, po chlapsku, po krocansku."
A odloudil Andulku, aby se šla napít. Jedno vejce po druhém rozbil a vytahal nehotová kuřátka ven. Když viděl, jak jim visí krky přes skořápku, ,,zaplácal křídly, a honem přes plot, než to Andulka uvidí. Ženské jsou všechny stejné, je s nimi leda mrzení."