Paranoia
Povídka od:
Martin Hoffmann
Z knihy:
Adventní kalendář povídek na dlouhé zimní večery
Popis není zatím k dispozici.
Rok vydání originálu: 2020
Komentáře (2)
Přidat komentář
08.12.2020
Pokusit se o hororový žánr v rozsahu 3NS, tomu se říká autorská odvaha. Povídka se četla příjemně. Byla jsem napjatá a čekala, co se z toho vyvine. Závěr mne ale bohužel trochu zklamal. Připadalo mi, že přišel nečekaně rychle a zároveň svým způsobem očekávatelný. Co mi ale vadilo víc, že nebylo nic vysvětleno. Pointa se nedá uchopit stejně, jako stín, který nový majitel domu v noci vídal. Ve výsledku se však jedná o pohodové příjemné čtení, které neurazí, a drží se standartu celého sborníku.
Tak tohle se nepovedlo. Hned první, co jsem úplně nepochopila, byla ta cizí jména. Proč? U povídky Lov to aspoň jakž takž dávalo smysl (v Čechách vlků moc není), ale tady? Nevidím jediný důvod. Zkrátka, když čtu českého autora, tak očekávám česká jména, u kterých nebudu muset bloumat, jak se vůbec čtou. Tohle je ve výsledku autorova věc, ale musí pak počítat s tím, že to někdo zkritizuje...
Nicméně to by ještě nebylo to nejhorší. Když už čtu horor, tak očekávám nějaké napětí, strach, prostě něco, ale tohle ve mně nezanechalo jedinou emoci. Povídce chyběla nějaká atmosféra. Tím, že mi autor popíše, co se děje, mi nic nepředá, neumím si pocity toho hrdiny představit, protože jsem nikdy nic takového nezažila. Pro příště by autor mohl dávat větší důraz na emoce, mohl by tam dát namísto charakteristiky přímé charakteristiku nepřímou. Na druhou stranu chápu problém s rozsahem. (Byť si myslím, že některé věci by se z povídky daly zcela vypustit.)
Největším problém ale shledávám v tom, že autor nic pořádně nedovysvětlil. Prostě hodí do placu konec, ale už to nijak nevysvětlí - jak mám pak chápat, co se vlastně stalo?
Tahle povídka je pro mne jedno z největších zklamání. Pardon... :(