Náhorní planina

Šejla a Riaggon, Šejla a Riaggon.... Ale jistě! Já jsem už o nich četl! A bylo to v povídce "Docela obyčejná služební cesta", která vyšla ve sbírce MLOK 2020. Povídka tedy spadá do stejného autorčina světa (universa), jen se odehrává v jiné časové linii.
Je sice fakt, že u druhé, zmíněné povídky jsem napsal, že "asi jsem už četl spousty a spousty povídek na stejné či podobné téma a nespatřuji v tom už nic originálního, ani zajímavého," ale zde byl příběh vyprávěn dle mého lépe, zajímavěji a nebyl tak rozvláčný (neboť Žoldnéři fantasie mají dosti ořezaný prostor pro své soutěžící), což se zde pravděpodobně projevilo, myslím, pozitivně. Vcelku mě bavil, ačkoliv, ano, takových příběhů a povídek o strážcích dvou nebo více světů jsem četl a možná i viděl tolikrát... Nejen že mi hned v paměti vyskočila naprostá spojitost (a to zcela správně) s druhým příběhem autorky, ale také díky výše zmíněné tematické podobnosti i jedna povídka přímo z Žoldnéřů - a to z minulého ročníku (Světy za branami, 2019), povídku "Případ noci svatojánské" od Filipa Šinknera (který mě třeba neoslovil vůbec).