Král v Horm El-Hagaru
Povídka od:
Dino Buzzati
Z knihy:
Sedm pater
Ředitel vykopávek Jean Leclerc, muž letitý dostal dopis, a v něm stálo, že vykopávky navštíví jistý baron Mandranico, kterého zajímá lokalita Horm El-Hagar co se zajímá o vykopávky paláce Meneftaha II.
Váženého barona ředitel Leclerc provázel vykopávkami a povídal mu o práci, kterou měli, než se dostali až k jisté soše, bohu Thot. Faraonové se za ní chodili radit, a prý s nimi i rozmlouvala a pokud jim řekla, aby se nepouštěli do boje, tak do něho nešli, pokud jim řekla, že ano, tak do boje šli.
Jean Leclerc si brzy všiml, že řadě slov, které říká, tak baron Mandranico nerozumí a obráceně, on nechápal často co říká baron.
Jean Leclerc odcházel od sochy a všiml si, že baron u ní stojí dál a rozmlouvá s ní. Trpí samomluvou? Myslí si snad, že vzkřísí legendu? Tu se ale stalo, že na Leclera někdo křičel, že venku prší, což se už tři měsíce nestalo. A náhle i on viděl, že socha šklebí ústy a slyšel její titánský řev.
Nastal zával, jednoho tamního to pohřbilo, ale baron Mandranico odcházel, nasedl do auta a nechal zmateného Leclerca tak.
Leclerc mumlal : "Bože můj, bože můj".
Přečetl jsem a nemyslím si o té povídce nic. Kdybych byl dítě, tak by mě vzrušila, ale dneska si o ní nemyslím nic, co autor předložil, to jsem si v překladu přečetl a dost.