Dvojník

31.01.2018

„přijít něčemu na kloub“ ... pro nás lidi přitažlivá myšlenka ... používáme ji často ...objeví se vždy na začátku u všech našich vynálezů, je poblíž veškerého našeho pokroku ... znamená totiž většinou, že se nám otevřou nové perspektivy, a to nás lidiodjakživa láká ... jsme zvídaví tvorové :-) ... je to instinkt, který nás nutí poznat sami sebe, a to nelze jinak, než skrze poznání světa, ve kterém žijeme, ... jenže to není vše, co zvídavost v nás „umí“ ... a přesně na to pan Simak v téhle povídce ukazuje (varuje nás) ... a protože právě čtete sci-fi, musíte své obzory poněkud rozšířit ... lidstvo už je dál, nepoznává jen svět ve kterém žije, ale svět galaktických rozměrů ... o to větší katastrofa to pak pro nás lidi může být ... riziko možných následků se zmonohonásobuje ... zvlášť, když nebezpečí je zpočátku skryté a navíc pěkně lstivé ... „vábilo k sobě myšlenkami, které nasadilo do mozku ... udržovalo v transu sny a iluzemi ... pak teprve prořízlo hrdlo ... dovedlo ukolébat člověka k spánku ... přivést ho k šílenství jedinou doutnající myšlenkou, vzbudit v něm představu tak odpornou a cizí, že se jeho mysl stáhla hluboko do sebe a v tomto stavu zůstala, jakoby zaseknutá, jako hodinky, které přestaly jít, protože byly přetaženy ...“
... varovat lidstvo je ovšem věc nadmíru nevděčná ... možná až marná ... na naše sebezničení tak možná bude úplně stačit jen naše pýcha a domýšlivost, která provází naši civilizaci /tolik pyšnou na své vědění/ ...“ neuvěří ... budou se smát, dokud jim smích neodumře na rtech, ... když budou padat na zem ...“

Tak tahle povídka se panu Simakovi opravdu povedla ... míří totiž ještě mnohem dál ... k touze žít, poznat život ... k naději, ve sliby a ujištění, jež poskytuje víra ... k pokroucené perspetivě společnosti, která měří existenci hledisky užitečnosti a ceny a zapomíná přitom na morálku ... výsledkem je na malém prostoru vystavěný ... opravdu zajímavý příběh.